Na této straně začíná článek o rostlině:
Čičorka (rod) - Coronilla
Čičorka pestrá - Coronilla varia

- 420 -

jak popsán byl na př. u komonice lékařské (str. 395). Válcovité lusky jsou jako celá rostlina huňaté a prodlužují se v zoban. Jsou nedokonale dvojpouzdré; horní, vnitřní šev jejich (nesoucí semena) vniká totiž hluboko dovnitř, ale nikoli až docela ke švu dolnímu; (u kozinců je tomu naopak: tam vniká dovnitř šev dolní a to až ku protějšímu švu hornímu). Zralý lusk poltí se na vnitřním švu.

Roste na kamenitých stráních hlavně v širším okolí pražském a záp. Polabí, jakož i v teplejší pahorkatině jižní Moravy, na př. na kopcích Pavlovských a Mikulovských. Kvete v červnu a červenci.

Rod 24. Čičorka¹ (Coronilla², Kronwicke) má lusky (struky) růžencovitě zaškrcované, rozpadávající se mezi semeny při uzrání v 1semenné kusy; květy skládají se z okolíků a listy jsou lichozpeřené.

U nás rostou 3 druhy:

1. Čičorka pestrá neboli čičorečka (Coronilla varia L. - obr. 664) vyhání z vytrvalého, dřevnatého oddenku četné, většinou poléhavé, větevnaté, rozbrázděné lodyhy. Lichozpeřené listy skládají se z 6—13 jařem podlouhle elliptičných, až skoro čárkovitých lístků zakončených kratičkou bodlinkou a mají nepatrné palisty.

Na noc zvedají se lístky jako u mnohých jiných rodů tohoto řádu a přibližují se k sobě svrchní stranou, aby plocha listů se vzduchem se stýkající byla menší a zabránilo se přílišnému vyzařovaní tepla.

Květy skládají 10-20četné okolíky spočívající na konci dlouhých, úžlabních stopek. Mají 5zubý kalich a normální, motýlo-

¹) Čes. čičorka, pol. cieciorka, ciecioreczka, slovin. čičerka souvisí s vlask. cicerchia (čti čičerkja) a to s lat. cicer; srovn. též pozn. na str. 427.

²) Zdrobn. slovo lat. corona = koruna, vzhledem k sestavení květů.