Na této straně začíná článek o rostlině:
Žluťucha smrdutá - Thalictrum foetidum
Žluťucha orlíčkolistá - Thalictrum aquilegiaefolium [= Žluťucha orlíčkolistá - Thalictrum aquilegiifolium]

33

podlouhlé a 8-10žebré (f). Roste hojně na keřnatých stráních, suchých kopcích a lukách, zvláště jsou-li vápenitá. Kvete jako všecky žluťuchy v červnu a čci.

Ž. menší jest druh velice různotvárný, vyskytující se v několika odrůdách, z nichž některé bývají považovány za druhy samostatné. U Tetína (nad Berounkou) na př. vyskytuje se odrůda žláznatě pýřitá — ž. m. žláznatá (Th. m. glandulosum Čel.); u Žatce odrůda až 1½ m vysoká, s dlouhými, jako brk tlustými, šupinatými šlahouny při oddenku a s listy na rubu travozelenými — ž. m. vysoká (Th. m. elatum Čel., Th. majus Crantz); a v lupenatých lesích u Kounové (rovněž v Žatecku) odrůda s dlouhými, tenkými šlahouny při oddenku a s listy většími, na rubu sivými — ž. m. lesní (Th. silvaticum Koch).

Pozn. Ve Formánkově »Květeně Moravy etc.« uvádí se též druh ž. chlumní (Th. collinum Wallr.) s lodyhou rovnou, zřetelně rýhovanou, a latou stěsnanou, rostoucí po různu v jižnější a střední Moravě; Čelakovský však tuto žluťuchu za druh neuznává a od ž. menší ji neodděluje.

4. Ž. smrdutá (T. foetidum L. — obr. 48) podobá se úplně žl. menší, jest však na lodyze i listech od žláznatých chloupků pýřitá. Drobné lístky jsou narubu olověně šedé a nažky pouze obak trojžebré. Celá rostlina nepříjemně zapáchá. Je známa z okolí pražského (od sv. Ivana, sv. Prokopa a Závisti), kdež roste nejraději na skalách; v jižní Moravě se vyskytuje na Pavlovských kopcích a skalách nad Klenticemi (sv. od Mikulova).

5. Ž. orlíčkolistá (T. aquilegiaefolium¹ L. — obr. 49) má až přes 1 m vysokou lodyhu a veliké, 2-3krát trojeně zpeřené listy, složené z lístků okrouhle vejčitých, v hořejší polovině hluboce vroubkovaných; na spodu řapíčků