Na této straně začíná článek o rostlině:
Lípa velkolistá - Tilia grandifolia [= Lípa velkolistá - Tilia platyphyllos]

- 187 —

čírna, ku které vedou od země schody. Κ objetí kmene potřebí čtvero lidských paží a obvod větevný má přes 120 kroků. V Zámostí u Hluboké v již. Čechách je lípa, jejíž objem při zemi obnáší přes 5 m („Vesmír" 1881). V Cudslavicích u Vimperka roste lípa (velkolistá), jejíž kmen (uvnitř ovšem již vyhnilý) má v prsní výšce člověka 12 m v objemu. -- Primus Sobotka uvádí mohutné, staré lípy: v Bzenecké zahradě na Moravě, v Malonicích u Klatov, u Krumlova a krásné stromořadí lipové z Jičína do Libosadu, 2 km dlouhé a 1200 stromů čítající, o němž píše již Balbín, že nemá v celých Čechách sobě rovného; založil je za 30leté války proslavený vojevůdce vévoda Albrecht z Valdštýna.

Vedle četných nepřátel této i jiných druhů lip z říše hmyzu — Leunis jich vypočítává přes 80! — zasluhuje zmínky drobná žlabatka Hormomyia Réau-

muriana Lw., která klade vajíčka pod pokožku listů (zvláště lípy velkolisté); larvy z vajíček se líhnoucí dráždí pletivo a následkem toho vyrostou na svrchní straně listu kuželovité bradavičky (obr. 304 Β), v jejichž nitru larvy žijí.

Často též vídati na listech lip chorobné výrostky podobné dlouhým, dutým váčkům (obr. 304 C, c); ty působí drobounký roztoč Phytoptus.

Černé skvrny na listech, podobné sazím, pocházejí od houby Fumago tiliae.

2. L. velkolistá (T. grandifolia Ehrh., T. platyphyllos¹ Scop., Sommerlinde - obr. 305) liší se od

¹) Z řec. πλατύς = široký + φνλλον = list.