Na této straně začíná článek o rostlině:
Lípa prostřední - Tilia intermedia [= Lípa obecná - Tilia cordata x platyphyllos]
Lípa stříbrná - Tilia argentea [= Lípa stříbrná - Tilia tomentosa]

předch. hlavně těmito znaky: má listy poměrně větší, 8 i více cm dlouhé, s delšími (3—6 cm dlouhými) řapíky, po obou stranách čepele zelené (na rubu ovšem poněkud bledší a roztroušeně pýřité), chomáčky vousů (acarodomatie) v úžlabích žilek na rubu listů bělavé, vidlany nejčastěji jen 2—3květé (řidčeji 5květé), laloky bliznové přímé a nažky (f) kulovaté, tlustostěnné (tak že jich nelze v prstech rozmačkati), s 5 vyniklými žebry. Listy její raší již začátkem května a květy se začínají rozvíjeti už v 2. polovici června, tedy asi o 14 dní dříve nežli l. předch. Jinak o ní platí vše, co o lipě malolisté, která jest u nás hojnější.

Pozn. V Zlaté Koruně (jižně od Budějovic v Čechách) roste blízko fary lípa velkolistá, která mívá každého roku na některých větvích vedle obyčejných listů též listy pohárovité (obr. 304 A), podobné poněkud kapuci. Lid vykládá si o lípě té, že na ní byli v době Žižkově věšeni kapucíni. Podivný tvar těchto listů dlužno vysvětliti tím, že okraje jejich, jak byly složeny v pupenu, spolu srostly podobným asi způsobem, jak srůstají spolu okraje plodolistů (na př. v lusku.)¹

3. Místy vyskytuje se tak zv. I. prostřední (T. intermedia DC), která spojujíc znaky obou předcházejících jest nejspíše jejich míšencem.

4. L. stříbrná (T. argentea Desf., T. alba W. Kit. — obr. 306) má listy na rubu od hvězdovitých chloupků hustě běloplstnaté, ale za to v úhlech žilek nevousaté. Mladé větévky, pupeny a lístky kališní jsou též plstnaté. Květy (F), rozvíjející se v červenci a srpnu, mají 50—70 tyčinek, které jsou

¹) Viz čl. prof. G. Smolaře ve Vesmíru r. 1891 č. 16.