Na této straně začíná článek o rostlině:
Violka modrá - Viola cyanea [= Violka křovištní - Viola suavis]
Violka obojetná - Viola ambigua

- 161 -

17. V. modrá (V. cyanea¹ Čel.) podobá se též velice violce vonné, se kterou i v hlavních znacích (v hákovité blizně, odstálých postranních plátcích kor. a dlouhočlenném, výběžkatém oddenku) se shoduje; liší se však od ní dlouze zašpičatělými palisty, listenci postavenými hluboce pod středem zcela lysých stopek, krátkými, ke stopce přilehlými přívěsky kališními, bledě modrými, v dolejší třetině bílými plátky kor. a lysým (zřídka nepatrně chloupkatým) semeníkem.

Roste pořídku na trávnících a v zahradních plotech v nejbližším okolí Prahy a Brna, jakož i u Znojma. Kvete již v březnu a dubnu.

18. V. obojetná neboli dvojklanná (V. ambigua W. Kit, V. campestris M. Bieb. — obr. 268) podobá se též violce vonné a oběma předcházejícím shodujíc se s nimi zejména v tom, že vonné květy její vyrůstají vesměs z oddenku (nikoli z lodyh) a že mají kališní lístky tupé, postranní plátky kor. poodstálé a bliznu hákovitou; liší se však od nich, že nevyhání z přímého oddenku nikdy listnatých výběžků shodujíc se v tom ohledě s violkou srstnatou a kopečnou (č. 2. a 3.). Tlusťounké, skoro dužnaté listy jsou vejčitě podlouhlé, na konci přitupé, po kraji vroubkované, na spodu uťaté nebo mělce (ale nikoli srdčitě) vykrojené v řapík, který jest nahoře trochu rozšířený a všecek jemně pýřitý. V mládí jsou čepele svinuty do kornoutů a na ostře vyniklých nervech posázeny chloupky, později však jsou skoro docela lysé. Kopinaté palisty mají po kraji dlouhé, lysé třásně. Stopky květní jsou v době květu přímé, ale za plodu se kladou k zemi, jako u violky vonné. Přívěsky kališní jsou od stopky odstálé, plátky kor. barvy fialové a vejčitý semeník nejčastěji pýřitý, s chlopněmi 3žilnými.

¹) Modrá jako chrpa rolní = κυανός; viz tam.