Na této straně začíná článek o rostlině:
Violka olysalá - Viola epipsila

- 162 -

Vyskytuje se na keřnatých chlumech v okolí Loun (na Milejské hoře, kde ji poprvé r. 1889 pozoroval prof. Fr. Bubák), u Mostu (na úpatí Široké hory) a na Moravě v úvalu Svratky, v okolí Brna, jakož i v úvalu Dyje a u Bzence. Kvete v dubnu.

19. V. olysalá (V. epipsila¹ Ledeb. — obr. 269) shoduje se ve všem — zejména též v blizně — s v. bařinnou (č. 4.), za jejíž pouhou odrůdu mnozí ji považují. Od v. bařinné rozeznává se hlavě jen tím, že má listy — počtem obyčejně jen 2 — na konci špičatější a vespod vždy řídce krátce srstnaté. Spodnější list bývá ledvinkovitě srdčitý, hořejší vejčitě srdčitý; řapíky obou jsou nahoře trochu křídlaté. Listence vyrůstají nad prostředkem dlouhých stopek květních, kdežto u v. bařinné buď v prostředku nebo pod prostředkem květních stopek. Koruny jsou skoro 2kráte větší nežli u v. bařinné a temněji lilákové.

Byla pozorována v okresu Bruntálském na slezské i moravské straně, zejména na bařinatých lukách při Moravici v Bělicích blíže Leskovce (jihových. od Bruntálu). Kvete v máji.

Z míšenců violek, jež u nás byly pozorovány, buďte uvedeny jako příklad: V. Merkenštýnská (V. Merkenstemensis Wiesb.) z v. vonné a chlumní; v. míšená (V. permixta Jord.) z v. vonné a srstnaté; v. pochybná (V. dubia Wiesb.) z v. Rivinovy a lesní atd.

¹) Z řec. επιψιλός = olysalý.