Na této straně začíná článek o rostlině:
Katrán mořský - Crambe maritima [= Katrán přímořský - Crambe maritima]
Rukevník východní - Laelia orientalis [= Rukevník východní - Bunias orientalis]
Rukevník zobánkovitý - Euclidium syriacum [= Rukevníček syrský - Euclidium syriacum]

143 -

Pozn. V zahrádkách (u nás zřídka, v Anglii však všeobecně) pěstuje se pro chutné jarní puky, jichž požívá se jako chřestu, k. mořský (C. maritima L. — obr. 237). Jest jako druh předch. bylina vytrvalá, sivě ojíněná, se spodními listy v dlouhý řapík súženými, lyrovitě peřenolaločnatými a nestejně zubatými, s hořejšími podlouhle vejčitými a přisedlými. Květy i plody jsou podobné jako u předcházejícího, ale větší.

Náleží ku květeně pobřežní; roste planě na pobřeží Holštýnska, Meklenburska a Rujany.

Kromě druhů, jež jako vzácné uvedeny byly už u jednotlivých rodů, vyskytují se v naší květeně z řádu křížatých jako vzácnosti ještě tyto:

Rod 38. Rukevník¹ východní (Laelia² orientalis Desv., Bunias³ orientalis L., Zackenschötchen — obr. 238) jest 2letá bylina s větvitou, až 1 m vysokou lodyhou, mající na spodu listy kracovitě dělené, o velikém konečném uštu, nahoře listy kopinaté. Květy, objevující se v květnu a červnu, jsou žluté. Šešulky spočívají na dlouhých stopkách, jsou vejčité, se šikmým zobanem (čnělkou), a na povrchu bradavkaté; mají v každém pouzdře po 1 semenu, ale při uzrání nepukají. Semeno (s, s₁) má dělohy na sobě spirálně stočené, tak že na vhodném příčném řezu se jeví dvakráte, čímž tato rostlina ode všech ostatních našich rodů celého řádu se liší a tvoří co do povahy semen zvláštní skupinu svitoděložných (Spirolobeae⁴).

Byla pozorována jakožto rostlina zavlečená na březích Oharky blíže Loun (zde poprvé na loukách okolo Božehradu roku 1884 drem Velenovským), u Pardubic a u Chrudimi. V některých krajinách (na př. v Rusku) pěstuje se jakožto plodina pícní. Mladých listů možno požívati jako salátu.

Rod 39. Rukevník¹ zobánkovitý neboli syrský (Euclidium syriacum R. Br. — obr. 239) má rozkladitě větevnatou, 2—3 dm vysokou lodyhu a

¹) Viz pozn. ¹) na str. 97. — ²) Nazván tak prý dle C. Laelia, římského konsula. ³) Βοννίας nazývá Theophrast jakýsi druh řepy s podlouhlými kořeny. — ⁴) Z řec. σπείρα = spirala + λόβος = lalok (zde děloha).