Na této straně začíná článek o rostlině:
Katrán východní - Crambe tataria [= Katrán tatarský - Crambe tataria]

- 142

Prahy až k Žatci a Litoměřicům) i v střední a jižnější Moravě na polích a u cest. Kvete v červnu a červenci.

Rod 37. Katrán¹ východní (Crambe² tataria Jacq., Meerkohl obr. 236) jest vytrvalá, bujná, v trsech koulovitých rostoucí, polokřovitá, bledozelená bylina se značně velikými, 2—3krát zpeřeně dělenými listy přízemními a podobnými nebo jednoduchými, menšími listy lodyžními, mající bílé květy a hruškovité, jednosemenné plody. Ty skládají se sice ze 2 článků, jako plody povázky, ale při uzrání se tyto články od sebe oddělují a spodní, nepatrný článek neobsahuje nikdy semen. Poloha kořínku v semenu jest táž jako u obou rodů předch.

Květy (F) rozvíjející se v červnu jsou tím zajímavé, že jejich delší tyčinky (a) mají nitky nahoře rozeklané ve 2 ramena, z nichž však jen jedno, ke kratší tyčince obrácené, nese prašník. Druhým ramenem určuje se hmyzu směr, kudy má

vstrčiti do nitra květů hlavu, aby se jí co nejvíce dotýkal zralých prašníkův a blizny. Opylení děje se u tohoto druhu pouze pylem cizím, an vlastní pyl jest na bliznách bez účinku, což mezi křížatými jest zjevem vzácným.

Vyskytuje se v jižnější Moravě, zvláště v okolí Čejče a krajině hustopečské, kamž zavlečen byl přes Uhry z Východu nejspíše vojíny tatarskými, kteří jej při sobě nosili proti kurdějům. Veliké trsy jeho, rostoucí nejraději na stráních, podobají se zdaleka odpočívajícím ovcím.

Mladých listů a dužnatých, nasládlých kořenů požívají na Východě (v Moldavsku a Valašsku) ba i v Uhrách jako salátu, proto se v těch krajinách katrán pěstuje. Na Moravě nazývá lid tuto bylinu aron a bedlivě pátrá po jejím kořeni připisuje mu moc kouzelnou.

1 

2 ) Slovem κράμβη rozuměli staří Řekové naši kapustu; přenešeno na tuto rostlinu Linéem, poněvadž listů jejích se požívá.