Na této straně začíná článek o rostlině:
Povázka prorostlá - Myagrum perfoliatum

-•144 -

podlouhle vejčité, krátce řapíkaté, oddáleně pilovité nebo celokrajné listy. Z drobounkých, žlutavě bílých kvítkův, objevujícících se v květnu a červnu, vyvinují se draslavé, vejčité, nepukavé, na vrcholku šikmo ohnutou, zobánkatou čnělku opatřené šešulky, obsahující v každém pouzdře po jednom semenu. Sedíce přímo na kratinkých stopkách jsou šešulky téměř přisedlé.

Jest bylina 1letá, rostoucí na mezích a u cest na několika místech v jižní Moravě (na př. v kotlině čejčské, při pravém břehu Svratky, mezi Sokolnicemi a Telnicí, při cestách mezi Hustopečí a Nikolčicemi i j.) zavlečena tam byvši z ciziny. R. 1881 pozorován byl též u Běchovic v Č., ale od té doby se tam více nevyskytl.

Rod 40. Povázka prorostlá (Myagrum¹ perfoliatum L., Hohldotter — obr. 240) jest lysá, modravě ojíněná, obyčejně větevnatá, as ½ m vysoká bylina mající přizemní, v růžici sestavené listy chobotnatě zubaté, lodyžní listy celokrajné nebo jen mělce zubaté, střelovitým spodem lodyhu objímající,

a žluté květy, rozvíjející se koncem jara, v prodlouženém hroznu. Plody (f) jsou jednosemenné, nepukavé, hruštičkovité nažky, které spočívají na tlustých, nahoře dutých stopkách a nesou na vrcholku kuželovitý zobánek. Ve stěně plodní jsou dvě dutinky, které se později zveličuji a podobají se dvěma prázdným, horním pouzdrům. Kořínek leží v semenech na hřbetě děloh (Notorhizeae, str. 82, obr. 132, 2).

Byla pozorována mezi osením na polích v okolí Kroměříže, byvši tam patrně zavlečena s cizími semeny z jižní Evropy, kde roste planě. V novější době však tam nebyla více nalezena.

¹) Slož. z řec. μυς = myš + αγρα = lov, tedy tolik co pasť na myši. Řekové nazývali tímto jménem lničku setou (Camelina sativa), ale výklad nehodí se ani na na povázku ani na lničku.