Na této straně začíná článek o rostlině:
Zelí hlávkové - Brassica oleracea capitata [= Zelí - Brassica oleracea capitata]

- 113 -

zabraňovati vodě (rose), aby, nemohouc přilnouti k povrchu, neucpávala průduchů, jimiž rostlina transpiruje. Listy spodní jsou řapíkaté a lyrovité, hořejší kopinaté a přisedlé, ale lodyhu neobjímající.

Květy (obr. 184 F) jsou sestaveny ve volných, již před rozvitím prodloužených hroznech, tak že rozvité květy stojí níže nežli nejhořejší poupata. Mají sírožluté plátky kor. a přímo stojící, k plátkům korunním přilehlý kalich i přímé tyčinky.

Oblé šešule (obr. 184 f) spočívají na odstálých stopkách, které jsou na konci rozšířeny (v lůžko); mají na každé chlopni po 1 slabém nervu, jsou asi 3—4krát delší svých stopek a súžují se znenáhla v šidlovitý zoban. V každém pouzdře obsahují jednu řadu kulatých, hladkých semen. Dělohy semen jsou žlábkovitě prohnuty a sedlovitě na sobě položeny; kořínek leží

ve žlábku. Náleží tudíž kapusta do skupiny žlábkoděložných (Orthoploceae) - obr. 132, ₃.

Roste planě na mořských pobřežích Anglie, Helgolandu a též kol moře středozemního. Jakožto dvouletá kvete v máji a červnu, jakožto jednoletá však teprve v srpnu a září.

Od nejdávnějších dob se však pěstuje v rozmanitých odrůdách, z nichž nejdůležitější jsou:

a) Zelí hlávkové (Br. oler. capitata, Kopfkraut — obr. 183 m) se zkrácenou lodyhou (košťálem), jejíž zdužnělé, bělavě zelené nebo fialové, hladké (nesvraskalé)