Na této straně začíná článek o rostlině:
Večernice kracovitá - Hesperis runcinata [= Večernice lesní - Hesperis sylvestris]
Večernice smutná - Hesperis tristis
Kapusta (rod) - Brassica [= Brukev - Brassica]
Kapusta zelná - Brassica oleracea [= Brukev zelná - Brassica oleracea]

- 112

v plotech a křovinách předch, velice podobná v. kracovitá (H. runcinata W. K. — obr. 181), která má listy hrubě zubaté, ba dolejší až lyrovitě peřenodílné a bývá všecka porostlá žláznatými chlupy.

3. V jižní Moravě (zejména v okolí Znojma a Vranovic, na Pavlovských a Mikulovských kopcích i j.) roste ve světlých hájích, na paloucích a suchých kopcích v. smutná (H. tristis L. — obr. 182), která má listy vejčitě kopinaté, celokrajné nebo velmi mělce zubaté a šešule na dlouhých stopkách daleko odstávající. Květy za večera libě vonici mají úzce kopinaté plátky korunní žlutohnědé, fialově žilkované a chabě dolů sehnuté (jako by truchlily).

Poněvadž semena této i večernice vonné poskytují znamenitého oleje a bylina jest dobrou pící, pěstují ji v jižní Evropě na polích; u nás ji sázejí v zahrádkách pro libovonné květy.

Rod 15. Kapusta,¹ brukev,² řepa (Brassica,³ Kohl) má tenké, přioblé, v zobán znenáhla zakončené šešule s chlopněmi lžilnými. Semena stojí v 1 řadě a kořínek jejich leží v žlábku sedlovitě prohnutých, na sobě položených děloh (obr. 132, ₃).

Vyskytuje se u nás hlavně jakožto pěstovaná, řidčeji zplaněle ve 4 druzích:

1. Kapusta¹ zelná (Brassica³ oleracea⁴ L., Gemüsekohl obr. 183) jest jednoletá nebo dvouletá bylina všecka lysá a sivě ojíněná, s větevnatou, až 1 m vysokou lodyhou. Ojínění pochází od jemného povlaku voskového a má za úkol

¹) Z lat. caput = hlava, caputium (vlašsk. capuzzo) = kápě, vzhledem ke tvaru zavřené hlávky. Miklosich však odvozuje od stněm. kompost a to od lat. composita = složená. — ²) Polsk. brukiew; něm. brücke, wruke. — ³) Tímto jménem zove již Plinius naše zelí; Hesychius je nazývá βράακη. Odvození jména toho jest několikeré, ale vesměs nejisté; nejčastěji se odvozuje od lat. praesecare = ořezávati, nebo od řec. βράζειν = vařiti, nebo βράασειν = váleti. — ⁴) Z lat. olus, eris = zelenina; oleraceus = zelný.