Větvení stonku
- stonky vyšších rostlin se mohou větvit dvěma základními způsoby:
- Větvení vidličnaté (dichotomické, hemiblastické), při kterém je stonek rozdělen na dvě přibližně shodné části, takže žádná z nově vzniklých větví není dominantní. Tento typ větvení je poměrně vzácný, vyskytuje se např. i vranečků (Selaginella) a některých kapradin.
- Větvení postranní (boční, holoblastické, axilární), při kterém boční větve vznikají v určité vzdálenosti od vrcholu větve mateřské. Podle toho, která z větví dále roste jako dominantní se rozlišuje:
- Větvení monopodiální (jednonoží), při kterém nově vzniklé větve svou délkou nepřerůstají hlavnístonek.
- Větvení sympodiální (sounoží), při kterém původně hlavní stonek omezuje svůj růst a nově vzniklá větev pokračuje v růstu ve směru původního hlavního stonku a postupně jej přerůstá. U tohoto typu se dále rozlišuje:
- Monocházium, při kterém vzniká jedna dceřiná větev přerůstající hlavní stonek. Tento typ větvení bývá obtížně odlišitelný od větvení monopodiálního.
- Dicházium, při němž vznikají dvě dceřiné větve přerůstající hlavní stonek. Jestliže v tomto případě hlavní stonek zaniká nebo je přeměněn (např. v trn) dochází k tzv. pseudichotomii, která připomíná vidličnaté větvení.
- Pleocházium, při němž vznikají tři nebo více dceřiných větví přerůstajících hlavní stonek.
