Pekea1 ořechonosná (Caryocar2 nuciferum3 L., Pekea ternata4 Poir.) jest statný strom o silném, mohutném kmeni a rozkladitých větvích, z čeledi rostlin velozpodovitých (Rhizoboleae), které jsou blízko příbuzný jírovcům neboli koňským kaštanům (Aesculus hippocastanum L.). Má veliké, vstřícné, dlouze řapíkaté, trojčetné listy o vejčitě kopinatých, oddálené pilovitých lístcích a v krátkých konečných hroznech veliké, nachově červené květy skládající se z 5dílného kalichu, pravidelné, 5plátečné koruny, mnoha tyčinek a svrchního, na žláznatém terči spočívajícího, 4pouzdrého semeníku, jenž nese na vrcholku 4 dlouhé, tenké čnělky.
Plody jsou veliké peckovice obsahující 1-4 ořechy zvíci slepicích vajec. Každý ořech uzavírá ve velice silné, tvrdé, na povrchu hrbolaté skořápce olejnaté semeno neboli jádro, které prý chutná ještě lépe nežli mandle.
Pekea ořechonosná jest domovem v jihoamerické Guianě, kde chutných jader pojídají jako u nás ořechův a mimo to z nich tlačí výborný olej. V novější době dovážejí ořechy pekeové obyčejně pod jménem ořechů suarových (saouri-nuts) také do Evropy, zvláště do Anglie.
Tvrdého dřeva upotřebuje se v uměleckém truhlářství a na stavbu lodí.
Pozn. Příbuzná pekea máselná (Caryocar butyrosum Willd., Pekea butyrosa Aubl.), taktéž v jihoamerické Quianě rostoucí, jest tím pamětihodna, že chutná jádra jejích ořechů jsou obalena žlutou, máslovitou hmotou pod prsty se rozehřívající, které upotřebují domorodci k maštění jídel.
1Nazvána tak ku poctě prof. botaniky Pecka v Bostonu.
2Slož. z řec. ořech + hlava, vzhledem k velikým, ořechovitým plodům.
3Z lat. nux, nucis = ořech + ferre = nésti.
4Lat. ternatus = trojený, vzhledem k trojčetným listům.