Adansonie1 neboli baobab2 (Adansonia digitata3 L.) jest mohutný strom připomínající silným kmenem a silnými, namnoze zprohýbanými, rozložitými větvemi náš dub. Oproti dubu má však dřevo velice měkké, porovité, tlustou kůru na povrchu stříbrošedou, veliké listy dlanitě rozděleny ve 3-9 elliptických, celokrajných lístků, a nádherné, až 15 cm v průměru široké, na stopkách spočívající květy podobného složení, jakého jsou květy našeho slezu. Patřit baobab do čeledi rostlin cejbovitých (Bombaceae), zpřízněných s rostlinami slezovitými (Malvaceae).
Po odkvetení se stopky květní, původně jen asi 1 dm dlouhé, prodlouží na 5-10 dm a ze semeníku vyvine se plod podobný tlusté, 3-5 dm dlouhé, posléze zlatožluté okurce. Uvnitř jest plod rozdělen v několik přehrádek, které jsou vyplněny houbovitou dření a v té jsou uložena ledvinkovitá, leskle hnědá, moučnatá semena.
Poněvadž záhy po odkvetení listy se stromů opadají, možno podivné plody, visící na dlouhých šňůrách, viděti již zdaleka. Strom jimi nabývá zajímavého vzezření.
Baobab jest domovem v tropické Africe; v novější době však jej vysazují také ve Vých. Indii a v tropické Americe. Náleží k největším obrům v říši rostlinné.
Co do výšky nemůže se ovšem nikterak měřiti s wellingtonií a blahovičníky, ale co do tloušťky kmene a šířky koruny je často i předčí. Rostouť na západním pobřeží tropické Afriky stromy, jejichž kmeny jsou přes 10 m v průměru tlusté a jejichž silné větve koruny dosahují až přes 20 m délky. Stáří těchto obrovských stromů páčí se na tisíce let; mnohé z nich jsou ještě zcela zachovalé, z některých však zbyla pouhá kostra: kmen s několika nejsilnějšími větvemi ...
Užitek, jehož strom poskytuje domorodcům, jest rozmanitý: čerstvé listy jedí jako salát; sušené, na prášek rozemleté listy přidávají do pokrmů; z dužnatých plodů vyrábějí občerstvující nápoj; z lýka zhotovují silná pletiva, lana a pod. Vyhnilé, duté kmeny obrovských stromů jsou často domorodcům obydlím.
Pozn. Jak už nahoře pověděno, náleží adansonie k rostlinám cejbovitým (Bombaceae), z nichž některé druhy, rostoucí v pustinách Brasilie, vytvářejí kmeny neobyčejně ztloustlé, podobné velikým baňatým láhvím. Že krajina, ve které takové stromy rostou, nabývá jimi zvláštního rázu, netřeba připomínati.
Také v západní Australii vyskytují se stromy s břichatě naduřelými kmeny, jimž domorodci říkají binky, Angličané bottle tree, t. j. stromy láhvové. Druhdy je řadili k adansoniím (Adansonia Gregorii Müll.), nyní však je řadí ku příbuzným rostlinám Iejnicovitým (Sterculiaceae) a nazývají je vědecky Brachychiton nebo Delabechia rupestrisLindl. Poněvadž obsahují v naduřelém kmeni po celý rok hojnost nakyslé šťávy, zastupují ve vyprahlých pouštích za doby sucha vodní prameny; domorodci je totiž navrtávají a šťavou, která z rány vytéká, hasí žízeň.
1Nazvána tak ku poctě franc. botanika Mich. Adansona, zemřevšího r. 1806. v Paříži.
2Tak zovou jej obyvatelé v západní Africe.
3Lat. digitatus = prstnatý, vzhledem k dlanito-dílným listům.