Kavyl přepevný neboli esparto, halfa (Stipa¹tenacissima² L., Macrochloa³ tenacissima Kunth.) jest vytrvalá tráva vyhánějící z plazivého oddenku trs bledozelených, 3-5 dm dlouhých, úzkých, velice pevných listů, které jsou tím pamětihodny, že se ztloustlé jejich poloviny podél středního nervu těsně k sobě přiloží, čímž dostanou listy tvar válcovitý a podobají se pak tenkým, bezlistým stéblům.

Vedle těchto válcovitých listů vyrůstají z oddenku přímá, as 1 m vysoká stébla s podobnými listy jako jsou listy přízemní. Na vrcholku každého stébla spočívá stažená klasovitá lata dlouze osinatých klásků, jež se shodují co do složení s klásky našich kavylů známých pod jménem vousů sv. Ivana.

Kavyl přepevný roste v jižní Evropě a v severní Africe na písečnatých pahorcích místy v ohromném množství. V novější době počínají jej také pěstovati, na př. v okolí měst Murcie a Almerie ve Španělích, anebo zavodňují alespoň písčiny, na nichž kavyl roste samovolně, aby dostali bohatší žeň.

Trávu tuto znali už starověcí Římané, kteří ji nazývali spartum. Ve Španělích zhotovovali už od staletí z tuhých jejích listů horské střevíce (calcei spartei). Dnešního dne pletou z listů tohoto kavylu, jemuž říkají ve Španělích esparto, v Alžírsku alfa nebo halfa, koberce, klobouky, brašny, košíky a podobné předměty, soukají z nich provazy a vycpávají jimi polštáře. K oběma posledním účelům musí se ovšem listy dříve roztrhati v tenčí vlákna. V Anglii vyrábějí ze slámy esparta též papír.

V naší říši spotřebuje se nejvíce esparta v tabákových továrnách na slámky do viržinek. Za tou příčinou dováží se toto zboží do Rakouska hlavně z Alžíru, Tunisu a Tripolska.

Pro obchod upravuje se esparto tím způsobem, že se vzrostlé listy, když počne rostlina zráti, u samé země opatrně sežnou, usuší se na slunci, čímž zežloutnou, a pak se svážou do otypek.

Nemáte oprávnění psát komentáře.