Melittis melissophyllum - Medovník meduňkolistý
Syn.: Melissa sylvestris, Melissa tragi, Melittis grandiflora, Melittis hispanica, Melittis kerneriana, Melittis melissifolium, Oenonea melissifolia
Slovensky: Medunica medovkolistá
Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité (pyskaté)
Popis
Vytrvalá, 20 až 60 cm vysoká bylina mírně vonící po medu. Její lodyha je přímá, odstále chlupatá, většinou nevětvená. Listy jsou řapíkaté, vejčité až eliptické, na vrcholu tupě špičaté, na okraji pilovité, na žilkách krátce chlupaté, řapík je žlábkovitý, chlupatý. Květy vyrůstající ve 2 až 6četných lichopřeslenech jsou krátce stopkaté, s dvoupyskou korunou, korunní trubka je bílá nebo narůžovělá, horní pysk je přilbovitý, bílý, dolní 3laločný, prostřední lalok je největší, bílý, růžový nebo až červenofialový. Kalich je dvoupyský, krátce chlupatý, jeho horní cípy jsou téměř srostlé. Tyčinky jsou 4, z nichž 2 přední jsou delší než 2 zadní. Plodem jsou tvrdky. Kvete v V až VII.
Stanoviště
Světlé listnaté lesy (dubové, habrové, lipové, javorové, bukové i smíšené, ve vyšších polohách i jehličnaté), paseky, křovinaté stráně, na půdách sušších až vlhčích, hlubších, humózních, zásaditých až lehce kyselých.
Rozšíření
V ČR roste roztroušeně až vzácně v teplých lesnatých oblastech, v Čechách hlavně v jejich střední části, na Moravě zejména v Bílých Karpatech, v pahorkatinách jižní Moravy, v podhůří Javorníků aj., max. asi 650 m n.m. Celkově roste v Evropě na jihu a západě po sever Pyrenejského poloostrova, na jihu dále po Itálii, na severu po jižní Anglii, střední Německo a Polsko, na východě zhruba po Litvu.