Echinocystis lobata - štětinec laločnatý (štětiplod, indiánská okurka)
Syn.: Sicyos lobata, Momordica echinata, Echinocystis echinata
Slovensky: ježatec laločnatý
Čeleď: Cucurbitaceae - tykvovité
ROD
Echinocystis zahrnuje pouze tento jeden druh.
POPIS:
Jednoletá, jednodomá, až 7 m dlouhá bylina s popínavou lodyhou. Listy řapíkaté, dlanitolaločné, s 5 laloky. Květy 6četné, samčí vyrůstají v mnohokvětých a dlouhých latách, jejich korunní lístky jsou čárkovité, žláznatě chlupaté, bílé, někdy nažloutlé nebo nazelenalé, samičí vyrůstají jednotlivě v paždí stejných listů jako samčí květenství, jsou bílé až nažloutlé. Plodem je dlouze štětinatě chlupatá bobule. Kvete v VII až IX.
ROZŠÍŘENÍ:
Původní je v Severní Americe (USA, Kanada), u nás pěstován a velmi ochotně zplaňuje, takže v některých oblastech jej lze již považovat za zcela zdomácnělou rostlinu.
STANOVIŠTĚ:
Břehy, okraje lužních lesů, rumiště, okolí lidských sídel.
PĚSTOVÁNÍ:
Pěstuje se jako mimořádně rychle rostoucí popínavá rostlina k pokrytí plotů, zdí, pergol apod. Vyhovuje mu spíše vlhčí půda a slunné až mírně zastíněné stanoviště. Množí se semeny, která se vysévají buď na podzim ihned po dozrání nebo na jaře v dubnu, velmi často se však množí a šíří zcela spontánně. Usušených plodů štětince lze použít do suchých kytic.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Lenka Podstrelená napsal(a) dne 4.12.2013:
Dovolím si poznamenať, či si rastlinu nemýlite s naoko podobným durmanom, ktorý tie halucinogénne semená naozaj má.
- vláďa napsal(a) dne 7.12.2013:
štetineč laločnatý má opravdu semena mírně halucinogenní, složení látek je však jiné než u durmanu, spíš je bližší povíjnici. Vláďa.
Dedko Janko Pavelka zo Slovenska. napsal(a) dne 19.8.2011:
Komusi som hlásil výskyt uvedenej rastlinky. Zaujímala ma ako pozorovateľa prírody, lebo sa mi javila príbuzná zelenine Ačokči. O Ačokči som už kadečo čítal a už som z nej všetky časti ochutnal aj korienky, z ktorých by sa po vylúhovaní v liehu a pridaní ľubovoľného čiernidla dal dobre napodobniť lak na rakvy alias fernet, chuť je identická. Z uvedenej Echinocystis lobaty som olíznul šťavu z plodu. Nikomu ho neradím konzumovať, a neviem kto by tú horčinu, pripomínajúcu čiastočne ten Ačokčový koreň, vôbec dostal do brucha, možno len pri stávke o demižón dobrej slivovice. Mám pred sebou štyri semiačka z tej indiánskej uhorky, sú už aj čierne i keď nebola celkom zrelá, dozrievala mi na okne v obývačke. Idem ich ešte raz okoštovať, lebo mi už chutili ako tekvicové. Keby sa po dvoch týždňoch kdesi v novinách písalo o jednom slovenskom dedkovi čo sa zhulil ako starý Klekí Petra, tak to budem ja, ale nebojím sa toho.
Mária Říhová napsal(a) dne 7.10.2010:
Je jedlá a jak se zpracovává?
Karel napsal(a) dne 18.11.2008:
Já osobně bych to nedoporučoval k běžné konzumaci. Semena obsahují látky s halucinogenními účinky.
Míla Kotrčová napsal(a) dne 2.7.2008:
Dobrý den, zajímalo by mne, zda plody indiánské okurky jsou jedlé. Kdosi mi říkal, že jsou velice zdravé, ale moc tomu nevěřím.Můžete mi poradit ?
- Dan B. napsal(a) dne 28.9.2008:
Ano, to by mě taky velice zajímalo. U nás ho je mnoho a bylo by příjemné si pro oběd skočit ven.
- aea napsal(a) dne 15.6.2011:
Být váma nezkoušel bych to jíst,plody a semena jsou halucinogení
