Saintpaulia - santpaulie (africká fialka, usambarská fialka, jonátka africká, kapská fialka, Pavlínka)

Slovensky: Fialka africká
Čeleď: Gesneriaceae - podpětovité

 

POPIS:

Nízké, téměř bezlodyžné byliny s růžicí dlouze řapíkatých listů, které jsou protáhle vejčité až srdčité, masité. Pětičetné květy jsou uspořádány v řídkých vidlanech.


PŮVOD:

Tropické lesy východní Afriky. Dnes pěstované odrůdy byly vyšlechtěny zejména z původních druhů Saintpaulia ionantha a Saintpaulia confusa a u převislých odrůd je významným rodičem Saintpaulia magungensis. S.ionantha a S.confusa byly objeveny v roce 1892 a o rok později byly dovezeny do Německa a dva roky po té do Británie. V roce 1920 se začaly Santpaulie pěstovat v USA, první komerční hybrid vznikl v roce 1927 a další pokrok nastal v 60. letech 20. století, kdy byly vyšlechtěny odrůdy s rozmanitým tvarem květů. Dnes existuje velké množství odrůd lišících se velikostí rostlin, tvarem a barvou listů i květů. Květy mohou být růžové, červené, modré, purpurové, bílé i vícebarevné. Vyšlechtěny byly také převislé rostliny, které mají více srdéček na sklánějícím se, rozvětveném hlavním stonku.


PĚSTOVÁNÍ:

  • Teplota: Průměrná pokojová teplota okolo 20 °C nejlépe po celý rok, v zimě minimálně alespoň 18 °C, teplota nesmí klesnout pod 15 °C. Pro založení květů jsou optimální teploty 20 až 22 °C ve dne a 18 až 20 °C v noci. Rostlina špatně snáší náhlé změny teploty a průvan!
  • Umístění: Jasné světlo, ale zejména v létě chránit před přímým slunečním zářením, proto v zimě vyhovuje nejlépe umístění na jižním okně, v létě na okně západním či východním. V zimě lze podpořit kvetení dosvětlováním a to např. dvěma zářivkami 40 W umístěnými asi 30 cm od rostlin - svítí se 14 až 16 hodin denně.
  • Zálivka: Substrát by neměl nikdy zcela vyschnout, znovu zalévat tehdy, když vyschne povrch substrátu. K zálivce je dobré používat měkkou vodu pokojové teploty a při zalévání nepolévejte listy. V době odpočinku zalévat nepatrně méně. Rostlině nesvědčí příliš suchý vzduch.
  • Přesazování: Jednou za rok, nejlépe na jaře či v létě, do kyprého, dobře propustného substrátu s vyšším podílem rašeliny (pH 5,5 až 6,5) - doporučuje se směs rašeliny a minerální zeminy smíchané v poměru 2 až 3:1. Rostliny jsou poměrně náročné na živiny, nesnáší však vysoký obsah solí v substrátu.
  • Množení: V létě listovými řízky nebo semeny. Při množení listovými řízky se řapík z mateřské rostliny zkrátí na velikost asi 2 cm a takto připravené listy se sází do rašeliny nebo směsi rašeliny s pískem. Při teplotě 20 až 25 °C se za 6 až 8 týdnů vytvoří na bázi řapíků malé rostlinky. Při zakořeňování je dobré přetáhnout přes rostliny fólii a občas je rosit. Vykvést by poprvé měly za 5 až 9 měsíců.

Další rady:
Rostliny by se podle zkušených pěstitelů neměly dotýkat okenního skla.
Odkvetlé květy a poškozené listy odstraňujte.
U starších rostlin odstraňujte postranní výhony.

Problémy při pěstování:
Žluté skvrny na listech: Příčinou je zřejmě silné sluneční záření.
Hnědé skvrny na listech: Příliš studená voda na zalévání - používejte vodu pokojové teploty.
Listy žloutnou: Buď suchý vzduch nebo přílišná zálivka nebo příliš silné osvětlení nebo příliš mnoho hnojení.
Srdíčko rostliny hnije, listy jsou ochablé: Příčinou je zřejmě hniloba vyvolaná přelitím nebo značnými výkyvy teploty. Jde o infekční chorobu a rostlinu tudíž bude nutné patrně zlikvidovat.
Rostlina nekvete: Nedostatek světla (zvláště v zimě) nebo suchý vzduch nebo chladný vzduch nebo příliš časté přesazování nebo neodstraňování postranních výhonů nebo změna stanoviště (a pak je třeba počkat, až se rostlina adaptuje).
"Poprášené" listy a květy: Příčinou je zřejmě padlí (botrytis) - odstraňte poškozené části rostliny, nemlžte ji a postříkejte rostlinu vhodným fungicidem.

Škůdci: Santpaulie nejčastěji napadají mšice, roztoči, háďátka a třásněnka západní.

Nemáte oprávnění psát komentáře.