Dorstenia foetida - Dorstenie (šolucha)
Syn.: Cosaria forskahlii, Dorstenia arabica, Dorstenia crispa, Dorstenia obovata, Dorstenia phillipsiae, Dorstenia radiata, Kosaria foetida
Čeleď: Moraceae - morušovníkovité
Popis:
Vytrvalá, do 30 cm vysoká, značně variabilní bylina. Její stonek je silně ztlustlý (vytváří tzv. pachykaul čili kaudex, který slouží jako zásobní orgán, takže se jedná vlastně o nadzemní stonkovou hlízu), kulovitý až válcovitý, někdy odspodu řídce větvený, tmavě hnědý, s četnými světlými jizvami po opadaných listech. Může dosáhnout až 15 cm v průměru a zhruba do 30 cm výšky, obvykle však bývá menší. Na koncích větví vyrůstají v řídkých skupinkách 1 až 15 cm velké, opadavé, nesukulentní listy s dužnatým řapíkem, které mohou být kopinaté, eliptické nebo oválné, na okraji celokrajné nebo zubaté, na bázi zaokrouhlené nebo sbíhavé. Květenství je stopkaté, terčovité, okrouhlé, 0,5 až 2 cm velké, po obvodu s dlouhými čárkovitými výběžky (listeny), na jeho lůžku vyrůstají velmi drobné, nenápadné, jednopohlavné květy, přičemž samčí jsou 2 až 3četné a se stejným počtem tyčinek, samičí mají okvětí zakrnělé. Plodem jsou nažky, které v době zralosti vystřelují z květního lůžka až do vzdálenosti 2 m.
Rodové jméno nese tato rostlina na počest německého botanika Theodora Dorstena, který žil v 16. století, a druhové jméno foetida znamená páchnoucí (poraněná rostlina totiž zapáchá).
Rozšíření:
Roste na poměrně rozsáhlém území východní Afriky (Etiopie, Eritrea, Súdán, Somálsko, Keňa, Tanzanie) a na jihu Arabského poloostrova (Saudská Arábie, Jemen, Omán), kde osidluje sušší buš, sklály a skalní štěrbiny, vyskytuje se v nadmořských výškách od 100 do 2100 m.
Pěstování:
Pěstování nebývá obtížné, rostlině celoročně vyhovuje teplé a světlé umístění (nikoliv ale celodenní přímé slunce) a dobře propustný, písčitý substrát. Během vegetace by zálivka měla být relativně vydatná a pravidelná, ale vždy až po důkladném vyschnutí substrátu. Prospívá jí vyšší vzdušná vlhkost. Zimuje se při teplotách 15 až 18 ºC, a po té, co na podzim shodí listy, se zálivka omezí téměř k nule (mírně se zalije jen v případě, kdy se nápadně "scvrkne" její stonek). Množí se celkem snadno semeny, která klíčí za 1 až 2 týdny při teplotě zhruba 21 ºC.