Lychnis viscaria - smolnička obecná
Syn.: Steris viscaria, Silene viscaria
Slovensky: Smolnička obyčajná
Čeleď: Caryophyllaceae - hvozdíkovité (silenkovité)
POPIS:
Vytrvalá, 20 až 75 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, mimo květenství obvykle nevětvená, lysá, pod uzlinami a v květenství výrazně lepkavá a zejména v těchto místech většinou hnědočervená. Přízemní listy úzce obkopinaté až podlouhlé, v řapík zúžené, lodyžní listy přisedlé, obkopinaté až čárkovité. Květenství buď ve tvaru laty nebo z několika párů vidlanů. Květy červenofialové, zřídka růžové nebo bílé, krátce stopkaté až takřka přisedlé, korunní lístky zaokrouhlené až mělce dvoulaločné. Kvete v V až VI.
STANOVIŠTĚ:
Suché trávníky a svahy, lesní okraje a světliny, křoviny, preferuje půdy mělké, skeletové, kyselé až neutrální, umístění slunné až polostinné.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR od nížin do podhorských oblastí téměř na celém území, chybí v územích, kde nemá dostatek vhodných stanovišť, v horských oblastech jen zřídka (max. asi 1060 m n.m.). Celkově roste zejména ve střední a východní Evropě, na severu až za polární kruh, na západě roztroušeně ve Francii a Velké Británii, na východě až po Irtyš na západní Sibiři, na jihu Evropy převážně chybí.
ZAHRADA:
Občas bývá pěstována na zahradách či hřbitovech, zejména plnokvěté formy nižšího vzrůstu nebo formy s bílými květy. Umístění a půda viz. odstavec Stanoviště.
