Mentha × villosa - Máta huňatá
Slovensky: Mäta chĺpkatá
Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité (pyskaté)
POPIS:
Druh vzniklý zkřížením máty klasnaté (Mentha spicata) a máty vonné (Mentha suaveolens).
Vytrvalá, 30 až 130 cm vysoká bylina s nadzemními plazivými výběžky. Lodyha hustě chlupatá. Střední a horní lodyžní listy přisedlé nebo krátce řapíkaté, eliptické až podlouhle vejčité, mělce a ostře pilovité, chlupaté, zřetelně krabaté. Lichoklas 4 až 9 cm dlouhý, koruna světle růžová, plody se téměř nevyvíjí, rostlina se množí vegetativně. Kvete v VII až IX.
STANOVIŠTĚ:
Okraje cest, okolí zdí či zahrad, navážky odpadu, rumiště, zpravidla v blízkém okolí lidských sídel, preferuje půdy sušší až čerstvě vlhké, na živiny bohaté.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR zejména v západní části často pěstována a běžně zplaňující. V Čechách a na severozápadní Moravě dosti častá, na ostatním území vzácná nebo zcela chybí. Celkově je tento kříženec rozšířen zejména v západní Evropě, východní hranice rozšíření prochází zřejmě právě územím ČR.
LÉČITELSTVÍ:
V léčitelství ji lze zřejmě použít stejně jako mátu peprnou, byť její účinky budou asi poněkud slabší. V silicích obsahuje zejména vysoký podíl monoterpenoidu karvonu.
