Linaria vulgaris - lnice květel (lnice obecná)
Slovensky: Pyštek obyčajný
Čeleď: Plantaginaceae - jitrocelovité
POPIS:
Vytrvalá, 20 až 90 cm vysoká bylina. Listy střídavé, čárkovité až čárkovitě obkopinaté, na okraji podvinuté. Květy v hustém koncovém , 10 až 50květém klasu, koruna žlutá, výjimečně bělavá, spodní pysk s oranžovou skvrnou, na bázi květu tuhá a dlouhá ostruha. Kvete v VI až X.
STANOVIŠTĚ:
Okraje komunikací, meze, příkopy, náspy, kamenolomy, suché trávníky, stepní stráně, štěrkoviště, pole, podél zdí a plotů, preferuje půdu lehčí, propustné, písčité nebo štěrkovité, sušší, stanoviště slunné až polostinné.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR roste téměř na celém území, od nížin do podhorských oblastí hojně, jen v nejvyšších patrech hor chybí. Celkově roste v Evropě kromě nejsevernějších oblastí, Islandu, velké části Pyrenejského poloostrova a jižního Středozemí, na východě zasahuje až po podhůří Kavkazu, na Sibiř a po Bajkal, druhotně rozšířena na Dálném východě, v Severní Americe a v Chile.
LÉČITELSTVÍ:
Sbíranou částí je kvetoucí nať (Herba linariae), která se sbírá od června do září seřezáváním asi 10 až 20 cm od země (nesmí být zdřevnatělá). Suší se ve stínu nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C. Droga si musí zachovat původní zbarvení, při pomalém sušení tmavne.
Lnice obsahuje zejména flavonový glykosid linarin, linaricin, pektolinarin a neolinarin, alkaloid peganin, fytosteroly, organické kyseliny (linarová, mravenčí, octová, oxyglutanová, antirinová, askorbová), třísloviny, fytosteroly, pektin, cukry a minerální látky.
Droga působí protizánětlivě, projímavě, močopudně, snižuje křehkost cév, tlumí bolesti při průjmech i kolikách nejrůznějšího původu (např. žlučníkové či ledvinové kameny). Lnice je možno použít u léčby chronické zácpy, u jaterních a žlučníkových poruch spojených se zácpou, protizánětlivého působení lze využít při léčbě hemeroidů, zánětu spojivek nebo oční rohovky, při žloutence, při zánětu močových cest nebo při léčbě peptického vředu. Zevně lze drogu použít ke gynekologickým výplachům nebo ve formě obkladů na bércové vředy, hemeroidy, infikované kožní defekty, při praskání cév nebo na oční záněty.
Nálev se připravuje z asi 2 g (1 až 1,5 čajové lžičky) drogy na sklenku vody, při zevním použití se nejčastěji připravuje svařením 20 g drogy v 0,5 l mléka kašovitý obklad.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Petr Pilát napsal(a) dne 19.4.2010:
Doporučuji při žlučníkových potížích, výborná v kombinaci se Svízelem syřišťovým a Zlatobýlem.
