Plantago lanceolata - jitrocel kopinatý

Slovensky: Skorocel kopijovitý

Čeleď: Plantaginaceae - jitrocelovité

 

POPIS:

Vytrvalá trsnatá bylina zpravidla s několika přízemními růžicemi. Listy přízemní růžice vystoupavé až vzpřímené, čepel úzce kopinatá, celokrajná až oddáleně mělce zubatá, olysalá až hustě chlupatá, s 5 až 7 souběžnými žilkami, na vrcholu špičatá, na bázi zúžená v řapík. Stvoly přímé až obloukovité, výrazně žlábkaté, bělavě chlupaté, v počtu 3 až 15 na jedné rostlině. Klasy husté, válcovité až kulovité, po odkvětu se prodlužující. Květy oboupohlavné, hnědavé se 4 dlouhými bílými tyčinkami a žlutým prašníkem. Kvete v V až X.

STANOVIŠTĚ:

Louky, meze, pastviny, výslunné stráně, trávníky, podél cest, lomy, rumiště, písčiny, parky, zahrady, pole. Preferuje půdy vlhčí, hlubší, hlinité až hlinitopísčité, zásadité až neutrální, vyskytuje se však i na stanovištích písčitých, štěrkovitých a kamenitých.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR hojný od nížin až po vrcholy hor, celkově roste v Evropě včetně Islandu, na východě až po středoasijské republiky, západní Himaláj, dále v Malé Asii, Sýrii, Iráku, Íránu, Pákistánu, v Africe na Kanárských ostrovech, Azorech, Madeiře a v severních oblastech Afriky. Zavlečen do mnoha dalších částí světa včetně Ameriky.

LÉČITELSTVÍ:

Drogou je list (Folium plantaginis), který se sbírá od června do srpna. Suší se rychle v tenkých vrstvách (do 5 cm) na slunci nebo při umělé teplotě do 50 °C nebo je možno provést předsušení na slunci a dosušení ve stínu. Jitrocelový list je velmi náročný na správné sušení, pomačkané, vlhké nebo zapařené listy černají a jako droga jsou pak bezcenné (při černání dochází k rozkladu přítomného aukubinu - viz. dále). Jitrocel vůbec patří mezi nejchoulostivější drogy: Při manipulaci nebo nevhodném skladování se snadno drobí (nutno proto sušit bez obracení), vlhne, plesniví a černá.
Droga obsahuje slizové látky, glykosid aukubin (asi 2% - aukubin má tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu), enzymy, třísloviny, pektiny, saponiny, vitamín C, hořčiny, kyselinu křemičitou, soli draslíku a vápníku, xantofyl a fytoncidy.
Jitrocel patří mezi nejznámější léčivé rostliny, používali jej již antičtí lékaři. Užívá se jako hojivý prostředek, dále uvolňuje hleny a upravuje stolici. J.A.Zentrich doporučuje při zánětlivých procesech v žaludku a střevech nebo při ulcerózní kolitidě či při peptickém vředu užívat 3x denně 20 minut před jídlem jednu polévkovou lžíci čerstvé jitrocelové šťávy. Nálevem lze příznivě ovlivnit bronchitidu nebo tuberkulózu a stejně tak jej lze použít i při zánětech očí. Na hojení ran se osvědčilo použití čerstvých rozmačkaných listů, kdy se má zprvu použítjitrocele většího a teprve po částečném zhojení jitrocele kopinatého, který rány "zaceluje". Je výborným krev čistícím prostředkem a tlumí silnou menstruaci a bílý výtok. Žvýkaná semena jitrocele snižují hladinu cukru v krvi, ze semen se také připravuje sliz, který se užívá jako projímadlo.
Nálev se připravuje z 1 polévkové lžíce drogy vařené 10 minut ve 250 ml vody. Užívá se 2x až 3x denně. Jitrocelová mast (připravená nejlépe z jitrocele většího) hojí vředy, naběhlé žíly, záněty, popáleniny apod. Obklady z jitrocele většího hojí bércové vředy. Jitrocelový sirup je výborným preventivním prostředkem proti katarům horních cest dýchacích. Jitrocelová šťáva vkápnutá do uší zabraňuje bolestem uší, zvláště při pobytu na studeném vzduchu.

Latinské druhové jméno je odvozeno od latinského slova planta, které znamená chodidlo, a patrně souvisí s užíváním listů jako obkladu na odřené nohy.


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Jana M. napsal(a) dne 24.7.2011:
Dobrý den, vzhledem k tomu, že je jitrocel dle všech dostupných pramenů značně náročný na sušení a skladování, chtěla bych se zeptat, zda nemá někdo zkušenost se zamražováním. Dnes se dává do mrazáků ledacos, tak mě napadl i jitrocel. Zatím jsem to nezkoušela.

  • vláďa napsal(a) dne 27.7.2011:
    Z jirocele je nejlepší na nachlazení udělat sirup,neboť sušení je značně náročné a listy většinou zčernají,pokud není dobrá el.sušička. Sirup se dělá tak že se listy prosypou cukrem až jitrocel pustí šťávu tak je sirup hotový,uchovávat v ledničce. Místo cukru se dá použít i med. Vláďa z Litovle

Teta.Buu napsal(a) dne 31.8.2010:
Dobrý večer,chtěla jsem se vás zeptat a zárovenˇ aj poprosit o radu,dělám si doma jitrocelovou mast,vše jde tak jak má, ale v návodu jitrocelové masti,je napsáno,že potřebuji 250 ml jitrocelové štávy,chtěla jsem se vás zeptat,jak mám tu jitrocelovou štávu z teho listu zjískat,moc vám za radu děkuju a přeju vám moc krásný večer.S pozdravem Milka

  • nm napsal(a) dne 14.6.2012:
    ručním odšťavňovačem

Rozárka napsal(a) dne 5.6.2010:
sbírá se jen list? V jedné knížce o bylinkách je uvedeno, že se sbírá nať v květu od května do července

Milena Sedláková napsal(a) dne 16.5.2010:
S jitrocelem mám velice dobré zkušenosti od té doby, kdy jej teta Jiřina /bývalá učitelka/ použia čerstvý na včelí bodnutí v obličejové části u strýce, který si do včelky málem kousnul.
Čerstvé listy rozetřela a přiložila. Reakce byla tak rychlá, že jsem tuto metodu začala používat u svých dětí. Je to rostlina, kterou najdeme všude. Speciálně v létě, kdy jsme u vody a... Jednak to je opravdu účinné a psychologický efekt je taky nezanedbatelný.
Milena

nikkanna napsal(a) dne 17.9.2009:
není to zde přímo uvedeno,ale silné čerstvé listy lze použít na hnisavé rány.nikdy jsem nebylinkařila,ale jednou jsem byla u lékaře (v cizině) s hodně oteklým zhnisaným palcem.doktorka mi poradila jitrocelové listy-zabalit přes noc palec do nich.jaké bylo mé překvapení,když byl ráno palec úplně splasklý.použila jsem je tedy ještě jednou u nás v česku-jednalo se opět o prst u mého syna.řekla jsem si že,pokud to nevytáhne hnis,ráno jdeme k lékaři.ovšem toho nebylo potřeba-druhý den bylo vše v pořádku.takže to všem vřele doporučuji-alespoň to vyzkoušejte.

ZdeneCzech napsal(a) dne 29.4.2009:
Dle vlastních zkušeností mohu jen doporučit. Nejen, že je tento sirup zdraví prospěšný, ale také výborně chutná. A to nejen dětem :-)Zkoušel jsem také kromě medu přidávat slad z ječmene. Sirup je hustší a ne tak chuťově intenzivní. Dále jsem dle jedné kolegyně z Rakouska :-) zkoušel láhev při macerování zakopat cca 10cm pod zem na cca měsíc. Zdálo se mi, že sirup takto připravený je účinnější. A poslední rada na závěr: pozor při otevírání. Sirup může začít jemně kvasit a je ve sklenici natlakovaný. Při macerování na okně dejte pod sklenici podtácek!!

tibor napsal(a) dne 10.6.2008:
jitrocelový sirup proti kašli
nasbíráme si listy jitrocele, (na jednu zavařovačku asi půl košíku), omyjeme, nasekáme (nakrájíme, nastříháme) na malé kousky. do sklenice střídavě udusáváme vrstvu jitrocele s vrstvou cukru, poslední vrstva je cukr. zabalíme celou sklenici do alobalu a postavíme na teplé slunečné místo (balkon). jitrocel pustí šťávu. za 3-4 týdny slejeme přes plátýnko. užíváme ráno a večer při kašli 2 lžičky. můžeme obzvláštnit při výrobě přidáním medu, třtinového cukru...

  • Mirek napsal(a) dne 29.5.2009:
    A tento recept je jen z jitrocele kopinatého nebo lze dělat i z jitrocele většího nebo by něco takového šlo i z jiných bylinek? Např. kopřiva nebo smetanka nebo by se to dalo smíchat ? A v jakém poměru? Předem děkuji za odpovědi

Komentáře   

Pavel S
# dotazPavel S 2017-06-07 20:11
JAKÝ JE KVĚTNÍ VZOREC JOTROCELE? DĚKUJI
vilda
# hučení v hlavěvilda 2016-10-31 10:14
nevíte o tom někdo,že při žvýkání a následném spolknutí jitrocelového listu se po týdnu ztrácí hučení v hlavě.

Nemáte oprávnění psát komentáře.