Zakruticha závitkovitá neboli vallisnerie¹ (Vallisneria spiralis L.) jest vytrvalá dvoudomá rostlina z čeledi voďankovitých (Hydrochariteae), vyhánějící z krátkého oddenku dílem četné tenké kořínky, jimiž se upevňuje v bahně, dílem hustý trs úzkých, 2-4 dm dlouhých, plihých, ve vodě vzplývajících listů. Vedle listů vyrůstají z oddenku, když rostlina dospěla, květonosné stvoly.

U rostlin prašníkových jsou tyto stvoly krátké a zakončují se podlouhle vejčitou palicí, která jest s počátku zahalena do blanitého, dvoulaločného toulce. Později palice z toulce vynikne a počnou se od ní odtrhovati drobné, dosud zavřené, špendlíkovým hlavičkám podobné kvítky, kteréž jsouce velice lehounké, vyplovou na povrch. Na povrchu vody se kvítky teprve rozevrou a možno pak pozorovati, že se skládají ze 3 lístků okvětních a 2 tyčinek.

Rostliny pestíkové vytvářejí květonosné stvoly mnohem delší, niťovité a spirálovitě vinuté, v první době ve vodě úplně ponořené, později však značně se prodlužující, tak že kvítky, jimiž se stvoly zakončují, plovou na vodní hladině. Tyto kvítky mají spodní válcovitý semeník, jímž vězí asi do 3 v blanitém toulci, a 3 okvětní lístky, s nimiž střídají se 3 nepatrné šupinky (vnitřního okvětí); střed květu zaujímá veliká trojlaločná blizna.

Opylení děje se tím způsobem, že kvítky prašníkové připlovou po vodní hladině ke kvítkům pestíkovým a otrou pyl ze zralých prašníků o jejich bliznu.

Po opylení počnou se stvoly květonosné spirálně zkrucovati a stáhnou pestíkové květy opět pod vodu, kde se květy mění ve válcovité, mnohosemenné plody.

Vallisneria roste porůznu v rybnících a jezerech jihoevropských, zasahujíc až do Banátu a Charvatska, do sev. Italie a do střední Francie. Poněvadž vyhání z oddenku četné rozlézavé šlahouny, z nichž vyrůstají nové rostliny, může se v krátké době velice rozmnožiti. V některých italských a francouzských průplavech rozmohla se svého času do té míry, že vadila volné plavbě.

Nemáte oprávnění psát komentáře.