Karapa guayanská (Carapa¹ guayanensis Aubl., Xylocarpus² carapa Spr.) jest statný, až 30 m vysoký strom z čeledi rostlin zederachovitých (Meliaceae). Veliké, střídavé, sudozpeřené listy skládají se z 8-10 párů podlouhlých, celokrajných, kožovitých lístkův a drobné, bělavé, kratičce stopkaté kvítky jsou sestaveny do úžlabních lat.

Jsouce pravidelné květy karapy mají 4klaný kalich, 4plátečnou korunu, 8 jednobratrých tyčinek a svrchní, podplodním terčem obklíčený semeník sužující se v jednoduchou čnělku, která se zakončuje mískovitou bliznou.

Plody jsou kulovaté, na vrcholku pupkovitě stažené, tlustostěnné, zdřevnaťující tobolky zvíci pěstí, v nichž vězí 6-8 hnědých, skoro trojbokých semen velikosti koňských kaštanů. Když tobolky úplně dozrají, poltí se zdřevnatělý jejich obal ve 4-5 chlopní, aby semena mohla vypadnouti.

Karapa guayanská roste, jak už přívlastkem jejím naznačeno, v jihoamerické Quayaně, a to zvláště na březích řek a ve vlhkých krajích méně obydlených, kdežto v hustěji obydlených krajinách byla pro tvrdé dřevo, hodící se výborně na práce řemeslnické, téměř vyhubena.

Mimo Guayanu vyskytuje se však karapa také v jiných zemích Jižní Ameriky, zejména v Brasilii a Venezuele.

Hlavní užitek skýtá tento strom domorodcům svými semeny, která obsahují až 60% oleje. Proto domorodci semena karapová pilně sbírají a prodávají je obchodníkům. Často však z nich dobývají oleje též sami a to takto: Oloupaná semena uvaří ve vodě, načež je v dřevěných hmoždířích rozmačkají na kaši. Touto kaší naplní pak plátěný pytlík, který vloží do lisu a ten z kaše olej vytlačí.

Poněvadž jest karapový olej hořký, na maštění jídel se nehodí; za to ho možno velice dobře upotřebiti ke svícení, na výrobu mýdel a k účelům technickým, zvláště na mazání strojů. Za těmito účely dovážejí karapový olej i karapová semena také do Evropy, zvláště do Anglie a Francie, v novější době i do Německa.

V Jižní Americe si olejem karapovým domorodci rádi potírají vlasy, „aby jim lépe rostly", a míchajíce jej s orleanem, mažou si jím tělo, aby byli chráněni proti moskytům.

Kromě tvrdého dřeva, o němž už dříve stala se zmínka, upotřebuje se ze stromu karapového v některých krajinách též kůry jakožto účinného prostředku proti zimnici.

Z ostatních druhu karap zasluhují zmínky karapa štíhlá (Carapa procera L.), která roste netoliko v Guayaně, nýbrž i na ostrovech Západ. Indie jakož i v tropické záp. Africe a liší se od předch. hlavně květy 5četnými, dlouze stopkatými; a pak karapa mollucká (Carapa moluccensis Lam., Xylocarpus granatum Koen.), vyskytující se hojně v pobřežních krajinách ostrovů Sundských a Molluckých a tím pamětihodná, že rodí kulovaté plody o průměru až 2 dm. Ze semen obou těchto druhů tlačí se olej, jehož se používá k podobným účelům jako oleje z karapy guayanské.

Nemáte oprávnění psát komentáře.