Aruncus dioicus - udatna lesní
Syn.: Aruncus vulgaris , Aruncus sylvestris, Aruncus aruncus, Aruncus dioicus, Spiraea aruncus
Slovensky: Udatník lesný
Čeleď: Rosaceae - růžovité
POPIS:
Vytrvalá, obvykle dvoudomá, až 2 m vysoká bylina. Lodyha přímá, nevětvená nebo jen chudě větvená, lysá nebo jen v květenství řídce chlupatá. Listy dlouze řapíkaté, až 1 m dlouhé, 2x až 3x trojčetně zpeřené, koncový lístek dlouze, ostatní krátce řapíčkaté nebo přisedlé, lístky vejčité, pilovité. Květy v koncových, až 50 cm dlouhých latách složených z mnoha klasovitých hroznů, samčí laty hustší a barvy žlutavé až okrově bílé, samičí řidší a barvy čistě bílé. Kvete v V až VII.
STANOVIŠTĚ:
Stinné, zejména suťové lesy, lesní rokle, křoviny, podél lesních potoků, občas i vlhké paseky a lesní louky, na půdách humózních, kyprých, hlinitých, jílovitých i kamenitých, provlhčených, na stanovištích s vyšší vzdušnou vlhkostí.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR roztroušeně zejména v chladnějších oblastech, v teplých oblastech velmi vzácně. Celkově roste v Evropě na západě po západní Alpy, na východě po střední Ukrajinu a Rumunsko, na severu asi po 52 ° severní šířky, v jižní Evropě jen v horách (Pyreneje, balkánská pohoří), a dále na Kavkaze a v Himaláji.
LÉČITELSTVÍ:
V minulosti se udatny užívalo jako léčivé rostliny. Obsahuje saponiny, v listech jsou přítomny v malém množství organické sloučeniny kyanovodíku.
PĚSTOVÁNÍ:
Udatna vyžaduje vlhkou, nevysýchavou a humózní půdu a stinné stanovitě. Je možné ji použít např. jako pozadí trvalkového záhonu nebo ji vysadit k zahradnímu bazénku či jako solitéru. Množí se dělením trsů na podzim.