Sanguisorba minor - krvavec menší
Slovensky: Krvavec menší
Čeleď: Rosaceae - růžovité
POPIS:
Vytrvalá, 10 až 100 cm vysoká bylina. Lodyha přímá nebo vystoupavá, hranatá, dutá, zejména dole chlupatá. Lodyžní listy lichozpeřené, se 4 až 10 jařmy lístků, lístky podlouhlé až eliptické, zubaté, krátce řapíčkaté až přisedlé. Květenství je krátký a hustý klas až strboul, nejprve kulovitý, později eliptický, květy na vrcholu samčí, jinde oboupohlavní, zelené, někdy bělavé nebo do červenohněda naběhlé. Kvete v V až VII.
STANOVIŠTĚ:
Suché trávníky, travnaté okraje cest, lesů a křovin, skály, sutě, lomy, náspy, suché světlé lesy, na půdách často písčitých a kamenitých, suchých, výživných, vápnitých, chudých na dusík, mírně kyselých, málo humózních.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR dosti hojně od nížin do podhorských oblastí, pouze v části severních a severovýchodních Čech vzácně. Celkově roste v mírném pásmu západní a střední Evropy, v západní části evropského Ruska ostrůvkovitě, dále v pásu od Kanárských ostrovů, přes Kavkaz, do Střední Asie.
LÉČITELSTVÍ:
Dříve užíván jako léčivá rostlina, obsahuje pseudosaponin poterioisid.
DALŠÍ UŽITÍ:
Dříve užíván jako salátová nebo špenátová zelenina, někdy i jako koření do bylinných vín a žaludečních likérů.
