Aethusa cynapium - tetlucha kozí pysk
Syn.: Aethusa segetalis
Slovensky: Tetucha kozia
Čeleď: Apiaceae - miříkovité (okoličnaté)
POPIS:
Jednoletá, v severních polohách i ozimá nebo dvouletá, 5 až 100 cm vysoká bylina. Lodyha od spodní třetiny větvená, tupě hranatá nebo jemně rýhovaná, často ojíněná, v uzlinách výrazně zprohýbaná. Listy řapíkaté, s krátkou pochvou, čepel nejčastěji 2x trojčetná, listové úkrojky peřenosečné, na vrcholu tupě špičaté a obvykle s malou načervenalou nebo bělavou špičkou. Okolíky jsou složeny z 6 až 10 okolíčků, na kterých vyrůstá 3 až 14 květů, obaly chybí, obalíčky tvoří 2 až 3 čárkovité, dolů svěšené a asymetricky umístěné (na vnější straně okolíčku) listeny. Květy 5četné, bílé nebo uprostřed korunních lístků se zeleným pruhem. Plodem jsou široce vejčité až téměř kulovité dvounažky. Kvete v VII až IX.
STANOVIŠTĚ:
Pole, zahrady, podél cest, smetiště, rumiště, roste téměř výhradně v blízkosti lidských sídel nebo na stanovištích ovlivněných lidskou činností.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR od nížin po podhorské oblasti roste roztroušeně až hojně, ve vyšších polohách vzácně a obvykle jen přechodně. Celkově roste v téměř celé Evropě (na severu po 61° severní šířky) vyjma jejích nejjižnějších cípů (Portugalsko, Řecko), dále roste na Kavkaze a v Malé Asii, druhotně i v Severní Americe.
JEDY:
Tetlucha je pravděpodobně silně jedovatou rostlinou, v nati i v semenech je přítomen alkaloid cynapin, silice a další látky. Otrava se projevuje podobně jako otrava bolehlavem, byť průběh bývá o něco mírnější, následky však mohou být stejně fatální. K otravám lidí dochází nejčastěji v důsledku záměny tetluchy za jinou miříkovitou rostlinu, zejména za podobnou petržel.
LÉČITELSTVÍ:
V minulosti se tetluchy užívalo jako utišujícího prostředku, k rozpouštění močových kaménku a močového písku nebo ve formě obkladu na různá kožní poranění či na kožní záněty. V současnosti se tetlucha užívá výhradně v homeopatii.
