Heracleum mantegazzianum - bolševník velkolepý (bolševník obrovský)

Syn.: Heracleum speciosum
Slovensky: Boľševník obrovský

Čeleď: Apiaceae - miříkovité (okoličnaté)

 

POPIS:

Dvouletá až vytrvalá, mohutná, 1 až 5 m vysoká bylina. Lodyha tlustá (v dolní části až 10 cm v průměru), brázditě žebernatá, štětinatá, červeně skvrnitá. Listy velké (přízemní až 2 m dlouhé), 3četné nebo zpeřené, na spodní straně roztroušeně chlupaté, koncový lístek dělen ve 3 ostře špičaté a na okraji pilovité úkrojky, postranní úkrojky jsou peřeně dělené, horní lodyžní listy jsou oproti spodním výrazně menší. Květy uspořádány v mnoha okolících, z nichž největší je vrcholový okolík, který může mít až 60 cm v průměru a složen bývá z 30 až 100 (někdy i více) okolíčků. Obal okolíků je složen z 1 až 12 kopinatých až čárkovitých listenů, z nichž část nebo všechny po odkvětu opadávají, obalíčky okolíčků jsou složeny z 8 až 15 listenů podobného tvaru. Květy jsou 5četné, bílé, korunní lístky obvejčité, vnější 2laločné. Kvete v VI až IX.

STANOVIŠTĚ:

Vlhčí louky, okraje lesů, lesní světliny, podél cest, břehy, příkopy, vlhčí rumiště, neudržované zahrady, na půdách výživných, dusíkatých, hlinitých, vlhčích, mírně zásaditých až mírně kyselých. Na vhodných stanovištích se často bolševník velkolepý chová jako velmi vitální druh, který vytváří rozsáhlé porosty a mění (ochuzuje) skladbu rostlinného společenství ve svém okolí a celkem snadno a nekontrolovatelně se šíří dál (jedna rostlina vytvoří ročně až okolo 25 000 semen, která si udržují dobrou klíčivost po řadu let).

ROZŠÍŘENÍ:

Původní je v západní části Kavkazu, ve druhé polovině 19. stol. byl jako ozdobná rostlina přivezen do Evropy (pravděpodobně v r. 1862 do Lázní Kynžvart v západních Čechách) a později se začal spontánně šířit do volné přírody. V současnosti se u nás jedná o druh zcela zdomácnělý, který se vyskytuje na velké části území ČR, byť nerovnoměrně (nejvíce roste v pahorkatinách západních Čech, směrem na východ počet lokalit klesá). Stejně jako u nás zdomácněl i v dalších státech Evropy (Irsko, Velká Británie, Skandinávie, Německo, Holandsko, Belgie, Francie, Švýcarsko, Itálie, Rakousko, Slovensko, Maďarsko i část Ruska) a v Severní Americe.

JEDY:

Podobně jako bolševník obecný obsahuje i bolševník velkolepý furanokumariny (bergapten, imperatorin, xanthotoxin, psoralen aj.), které mohou po doteku zejména na světle vyvolat na kůži pigmentové skvrny, otoky, puchýře nebo záněty, jež se jen pomalu hojí. Nejvíce těchto látek je zřejmě přítomno v nezralých plodech, ale ani jiné části bolševníku jich nejsou prosty.


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Dušan napsal(a) dne 4.6.2015:
Měli jsme na kozí farmě velké plochy bolševníku. Pro kozy to byla nejoblíbenější pastva a bez jakýchkoliv následků.
Ve Švýcarsku v některých oblastech mladý bolševník dávají jako krmivo kravám. Nenechte se ovlivňovat výroky a články
lidí, kteří o bolševníku nic nevědí. Mgr. Ivana Paukertová
má na svých stránkách: Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí ochutnávku rostlin a bylin s
hodnocením 1 až 5. Pětka je nejchutnější. Bolševník dostal za 5 - vařené listy. Pokud budete hledat, najdete další a další.

Vanda napsal(a) dne 19.2.2013:
Vážení nevědomí,BOLŠEVNÍK je pěkný prevít.
Měla jsem od něj popálené ruce a nohy a docela dloho jsem to léčila.Ještě dnes jsou ta postižená místa poznat. Takže není o co stát,dejte si poradit.

  • Anonym napsal(a) dne 12.6.2013:
    Tak proč na něj šaháš bez rukavic.

  • kiki napsal(a) dne 26.1.2015:
    tak proč na něj vůbec hmatáš

heracleum napsal(a) dne 14.10.2011:
bolsevnik se nenici bolsevnik se vysazuje do okrasnych parku a zahradek..

  • Alexander napsal(a) dne 31.1.2015:
    Neviem, komu môže napadnúť niečo takéto, ale nejdem sa širšie vyjadrovať. Poviem len, že u nás na Slovensku sú v niektorých lokalitách ozaj seriózne problémy s touto rastlinou. Pôvodne sa síc sadila do záhrad, no v okamihu, keď sa odtiaľ dostala, začala vytvárať husté porasty, dusiace ostatnú vegetáciu. Navyše mimo iné aj mne spôsobila ťažké popáleniny, keď som nedopatrením spadol do porastu tejto rastliny. Takže, sadenie do zahrádok vrelo odporúčam, ak neviete zohnať semená, alebo aj celú rastlinu, stačí zájsť na Slovensko!

Jaroslav Požár napsal(a) dne 10.7.2011:
V jaké zemi byl nalezen nejvišší Bolševník velkolepý

andreu napsal(a) dne 17.6.2011:
Až do dnešního dne,jsem znal jenom jméno této rostliny.Našel jsem u silnice u Mukařova místo výskytu této rostliny. Je mohutná a jde z ní až respekt.Ani jsem nevěděl, že je jedovatá.

navi napsal(a) dne 10.5.2009:
Klíčivost semen je mnohem menší než 10 let.

eva napsal(a) dne 12.12.2008:
jak se pestuje nebo se rozmnozuje?

  • Matej napsal(a) dne 13.7.2009:
    Boľševník sa nepestuje, boľševník sa ničí. Ide o veľmi nebezpečnú rastlinu, videl som postup ničenie vo Fínsku, pracovníci mali na sebe ochranné odevy a používali postup, pri ktorom sa rastliny vôbec nedotkli.

  • Karolína napsal(a) dne 21.10.2012:
    Myslím, že pěstování bolševníku je zakázano. Je to invazivní rostlina, která se těžko likviduje. S ohledem na její jedovatost by vám asi místní poděkovali :)Ale jestli po ní toužíte, stačí si zajet na karlovarsko.

Přidat komentář