Trifolium pratense - jetel luční
Slovensky: Ďatelina lúčna
Čeleď: Fabaceae - bobovité (motýlokvěté, luštinaté)
POPIS:
Vytrvalá, 10 až 100 cm vysoká bylina. Lodyhy obvykle četné, přímé, vystoupavé až poléhavé, jednoduché nebo málo větvené, bělavě chlupaté nebo téměř lysé, často načervenalé. Listy trojčetné, dolní řapíkaté, prostřední a horní krátce řapíkaté až přisedlé. Lístky podlouhle kopinaté, obvejčité až takřka okrouhlé, celokrajné, kraťoučce řapíkaté, často s bělavou nebo červenohnědou skvrnou ve tvaru půlměsíce. Květní hlávky kulovité, mnohokvěté, 2 až 4 cm v průměru, jednotlivé nebo po dvou, většinou přisedlé, podepřené palisty nejhořejších listů. Květy 16 až 20 mm dlouhé, přisedlé, bez listenů, červené, karmínové, vzácně bílé. Kvete v V až X.
STANOVIŠTĚ:
Louky, pastviny, lesní lemy, nejčastěji na čerstvých, vlhčích a na živiny bohatých půdách.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR na celém území hojný, od nížin až do horských oblastí. Celkově v Evropě až po přibližně 70° severní šířky, na východě po Altaj, Bajkal a severní Indii, zavlečený, zdomácnělý a pěstovaný ve východní Asii, Severní i Jižní Americe, v Austrálii, na Novém Zélandu a v jižní Africe.
UŽITÍ:
Poddruh sativum (jetel luční setý) je jednou z nejvýznamnějších pícnin, v Čechách se pěstuje od roku 1771. V USA se z jetele vyrábí řada nejrůznějších potravních doplňků.
LÉČITELSTVÍ:
Poddruhy pratense (jetel luční pravý) a sativum (jetel luční setý) jsou využívány jako léčivé rostliny, nejlépe květenství červená, případně bílá.
Droga obsahuje glykosidy, třísloviny, flavonoidy, barviva, fenolické látky, pryskyřice, silice, tanin a flavonové substance pratol a pratensol.
Užívá se proti průjmům, při bronchitidě, revmatismu, na oteklé lymfatické žlázy a při cukrovce, zevně pak ve formě koupelí jako kožní dezinfekce. Nejčastěji se užívá ve formě nálevu.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Vlaďka napsal(a) dne 5.6.2014:
Dobrý den, chci se zeptat, jestli se dá jetel sušit, nebo jinak uschovat třeba na zimu? :) Děkuji
- jezoka napsal(a) dne 10.7.2014:
Jetel lze běžně usušit jako většinu ostatních bylin (max.umělá teplota do 35 stupňů),nesmí zhnědnout,má si zachovat původní barvu, pak skladovat v uzavřených nádobách, nejlépe v temnu.
michaela napsal(a) dne 12.7.2013:
Jetel je jeden ze zázráků plevele, dělám z něj mast,,,kam se hrabe Bepanthen na opruzeniny u mého prcka.
Také je vynikající detoxikum , a hlavně pro ženy,detoxikuje, tudíž pomáhá i při přechodu atd...... je lahodný..může se pít neomezeně...nedám na něj dopustit.... :-)
člověk napsal(a) dne 27.5.2011:
Co se tedy u jetele sbírá?
Soňa napsal(a) dne 31.8.2010:
Jak už tu někdo psal, Vaše stránky jsou hojně citovány. V podrobném popisu potravinového doplňku Detoxin - Vitaland, je přesné znění charakteristiky jetele lučního setého:)viz.: http://www.vitaland.cz/produkty/detoxin_728.aspx
Ostyn Backo napsal(a) dne 27.6.2010:
Je jetel luční jedovatý, nebo nemá vedlejší účinky? Jak se používá?
Stanislav Hejduk napsal(a) dne 14.4.2008:
Musím opravit poznámku o pěstování jetele v Čechách od roku 1771. Prof. František Lom (1939) popisuje nákup jetelového osiva již v roce 1737 na Schwarzenberském panství a na panství Zákupy již 1726.
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.