Oenanthe aquatica - halucha vodní (haluchovec vodní, vodní kmín)

Čeleď: Apiaceae - miříkovité (okoličnaté)

Rod

Oenanthe zahrnuje asi 35 druhů, které rostou v mírném pásmu Evropy a Asie a na východě Afriky.

Popis:

Jednoletá až dvouletá, nejčastěji 50 až 150 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, zřídka poléhavá, dutá, rýhovaná, větvená. Listy řapíkaté, 2x až 5x zpeřené, úkrojky ponořených listů čárkovité, úkrojky listů vynořených kopinaté, řapíky s úzkou pochvou. Okolíky s 5 až 20 okolíčky, obaly chybí nebo tvořeny jen 1 až 2 listeny, obalíčky mnoholisté, tvořené kopinatými listeny na okraji s úzkým kožovitým lemem. Květy oboupohlavné, korunní lístky bílé, obvejčité, na vrcholu mělce vykrojené až dvoulaločné. Plodem je dvounažka. Kvete v VI až VIII.

Stanoviště:

Mělké stojaté nebo pomalu tekoucí vody (s max. hloubkou okolo 1 m), rákosiny, obnažená bahnitá dna, močálovité louky, na půdách zaplavovaných, bahnitých, převážně humózních a dusíkatých, může ale růst i na půdách chudých a písčitých.

Rozšíření:

V ČR zejména v rybničních oblastech roztroušeně až hojně, jinak spíše vzácně nebo chybí. Celkově roste v Evropě vyjma jejích nejjižnějších a nejsevernějších oblastí, mimo Evropu roste na celé Sibiři, na Kavkaze, v Íránu a v Turecku, zavlečena byla do Severní Ameriky.

Jedy:

Plody haluchy vodní obsahují okolo 2 % silice, z čehož asi 80 % tvoří phellandrin, a dále alkohol androl (který je příčinou nepříjemného zápachu rostliny), asi 20 % oleje, 4 % pryskyřice, okolo 3 % vosku, gumu, vlákniny, sloučeniny křemíku a hliníku a jiné látky.
Toxické působení haluchy vodní není blíže prozkoumáno, jedovaté účinky se ale připisují pryskyřičné látce zvané oenanthin, které je obsaženo nejvíce v kořeni, méně v dalších částech rostliny. Otravy se projevují kolikovitými bolestmi, průjmem, křečemi, celkovou slabostí, smrt může nastat během několika hodin, ale také až po několika dnech.

Léčitelství:

Sbírají se plody, obvykle v srpnu až září.
Obsahové látky, viz předchozí odstavec.
Droga usnadňuje vykašlávání, působí silně močopudně a proti nadýmání. Zejména v minulosti bývala vyhlášeným lékem proti astmatu. Zevně se také užívalo rozmačkané natě haluchy na různá poranění.
Podává se buď ve formě nálevu, prášku nebo nejčastěji a nejlépe ve formě tinktury připravené z čerstvých plodů. Tinktura se podává 4x denně v množství 10 až 15 kapek a pokud se nevyskytnou nežádoucí účinky, je možné dávku zvýšit na 20 až 25 kapek.
Protože se ale jedná o drogu toxickou, neměla by být používána v amatérském samoléčení a v žádném případě by ji neměly užívat děti a těhotné a kojící ženy. Ze stejného důvodu není vhodné ji užívat dlouhodobě.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 6.

Halucha v Českém herbáři z roku 1899:

Halucha (Oenanthe) patří mezi okoličnaté, roste blíže vod, má lodyhu větevnatou; květy bílé, plody vejčité, jež obsahují etherický olej. V jižní Evropě roste jeden druh, který jest jedovatý. Jiný druh jest rovněž jedovatý, zvláště kořen, avšak potřebuje se v lékárnách. Šťáva z kořene způsobuje křeče, mdlobu a třeba smrt. Co kazijed hodí se teplá voda a olej.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy