Alnus glutinosa - olše lepkavá

Čeleď: Betulaceae - břízovité

Rod

Alnus zahrnuje asi 25 druhů, které rostou převážně v mírném pásu severní polokoule, některé druhy ale i v horských oblastech Střední a Jižní Ameriky.

Popis:

Opadavý strom nebo keř až přes 30 m vysoký, často s více kmeny. Borka zprvu hladká, tmavošedá, později tmavošedá a brázditá. Pupeny stopkaté, červenohnědé, lepkavé. Listy střídavé, řapíkaté, okrouhlé, v mládí lepkavé, na vrcholu tupé nebo vykrojené, na bázi klínovité, na okraji zubaté. Květy se rozvíjí před rašením listů, jsou jednodomé, samčí uspořádány v jehnědách po 2 až 5, jehnědy až 12 cm dlouhé, štíhlé, převislé, samčí květy převážně 4četné, se 4 tyčinkami, samičí květy v jen asi 5 mm dlouhých jehnědách, které jsou červené, stopkaté, v době zralosti dřevnatějící a vytvářející typické, asi 15 mm velké šištice vytrvávající na stromě obvykle až do jara dalšího roku. Plodem jsou ploché, úzce křídlaté nažky. Kvete v II až IV.
Olše lepkavá začíná plodit ve věku asi 12 let a dožívá se až 100 let. Je to jeden z mála našich stromů, který na promáčených půdách někdy vytváří vzdušné (chůdovité) kořeny.
V kořenových hlízkách olše žijí v symbióze plísně, které jsou schopny vázat vzdušný dusík a obohacovat jeho sloučeninami půdu.

Stanoviště:

Lužní lesy, bažiny, břehy, prameniště, na půdách vlhkých až bahnitých, zaplavovaných, hlubokých, humózních, hlinitých, jílovitých, nevápnitých.

Rozšíření:

V ČR vyjma vyšších poloh hojně (max. roste asi 900 m n.m.). Celkově roste v téměř celé Evropě, na východě po západní Sibiř a Kavkaz, na jihu i na severu Afriky.

Léčitelství:

Sbírá se list (Folium alni), občas i kůra (Cortex alni), obojí brzy z jara. Suší se ve stínu, při umělém sušení za teplot do 40 °C.
Droga obsahuje třísloviny, atrachinony, fytosteroly, flavonoidy a látky triterpenové a fenolové.
Olše působí fytoncidně a svíravě, užívá se při nachlazení, zánětu horních cest dýchacích nebo mandlí (ve formě kloktadla), při průjmech, střevních zánětech, zevně na špatně se hojící rány, spáleniny nebo bércové vředy. Tinktura z kůry působí proti stafylokokům, proti Escherichia coli, Bacillus subtilis i proti některým prvokům. Spaní na olšovém listí mívá příznivé účinky při revmatismu stejně jako koupele končetin v odvaru z olistěných olšových větévek. Rozmačkané čerstvé listy hojí vředy a popraskané bradavky kojících žen.
Listy i kůra se podává nejčastěji ve formě odvaru vařeného po dobu asi 2 minut.
Informace v tomto odstavci čerpány převážně z: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 3.

Další užití:

• Olše zkvalitňuje půdu (viz poznámka výše).
• Vysazuje se podél břehů, které zpevňuje.
• Hodí se i k osázení průmyslových oblastí, neboť snáší i dosti znečištěné ovzduší.
• Olšové, za sucha načervenalé, dřevo je měkké, lehké, ne příliš pružné a velmi odolné vodě. Využívá se k výrobě překližek, rámů, lišt, zápalek a zejména v minulosti se využívalo i při stavbách nejrůznějších vodních děl jako jsou mosty, jezy, splavy apod.

Pěstování:

Olše lepkavá bývá často pěstována v parcích v několika okrasných kultivarech s listy žlutými, skvrnitými, dřípenými aj.

Olše v Českém herbáři z roku 1899:

Olše (Alnus), a sice lepkavá (A. glutinosa), známý keř či strom s hnědou, v stáří černou kůrou, má tvrdé dříví. Jehnědy květní rozvíjejí se dříve nežli listy; prášníkové jsou několik palců dlouhé; jehnědy pestíkové jsou jen málo čárek dlouhé; z nich vyvinují se šišky. Roste nejvíce v místech vlhkých. Kůra obsahuje barvivo, a proto se také potřebuje k barvení.

Rovněž má moc léčivou, a v zimnici koná služby podobné jako china.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy