Laburnum anagyroides - štědřenec odvislý (štědřenec obecný, zlatý déšť)

Čeleď: Fabaceae - bobovité (motýlokvěté, luštinaté)

Rod

Laburnum zahrnuje 2 druhy, které rostou ve Středozemí a na jihu střední Evropy.

Popis:

Až 13 m vysoký, opadavý keř nebo strom. Větve zpočátku přitiskle chlupaté a zelené, později lysé, zelenohnědé až hnědé, kůra hladká. Listy střídavé, obvykle ve svazečcích po 2 až 6, řapíkaté, bez palistů, 3četné, lístky kratičce řapíčkaté, eliptické nebo vejčité, na vrcholu s nasazenou špičkou, na spodní straně přitiskle stříbřitě chlupaté. Květy v až 25 cm dlouhých hroznech, žluté, s hnědavou skvrnou na pavéze, květní stopky a kalich chlupaté. Lusk 4 až 6 cm dlouhý, nejčastěji se 2 až 6 semeny. Kvete v V až VI.

Stanoviště:

Světlé lesy a jejich okraje, mýtiny, křoviny, kamenité stráně, na půdách vápnitých, často kamenitých, ale jinak bez specifických nároků, stanoviště světlé a teplé.

Původ:

Zejména horské polohy jižní Evropy, od Francie na západě, po Balkán na východě, na severu po Maďarsko, u nás často pěstován a poměrně často i zplaňuje, takže může působit dojmem "původnosti".

Jedy a jiné obsažené látky:

V celé rostlině je přítomen zejména chinolizidinový alkaloid cytisin, který je chemicky podobný nikotinu, a také alkaloid laburnin. V semenech je cytisinu 1,5 až 3%, v sušených listech 0,3% a v květech okolo 2%. Dále je obsažen cholin, enzym ureasa, kyselina jablečná, v listech glykosid laurocerasin, v kůře pektin a v květech violaxanthin a peroxydasa.
Toxický je cytisin, otrava se objevuje velmi brzy po požití (cca za 30 minut) a projevuje se zvracením, průjmem, celkovou skleslostí, studeným potem, ospalostí nebo naopak blouzněním a halucinacemi, svalovými záškuby a křečemi, zorničky se rozšiřují, v těžkých případech se dostavují poruchy srdeční činnosti, zástava dechu a smrt, která může přijít ve velmi krátké době, někdy již během jedné hodiny. V drtivé většině případů však otrava nemá takto fatální důsledky, neboť štědřenec obvykle bývá ještě dříve, nežli se jeho účinné látky stačí vstřebat, spontánně a prudce vyzvracen. Nicméně otravy byly pozorovány zejména u dětí, které mohou zaměnit lusky štědřence za lusky hrachu nebo které ze zvědavosti okusují jeho nasládle chutnající větvičky. Uvádí se, že pro dítě tvoří smrtelnou dávku pouhá 2 semena (nebo 5 květů), takže otravy nelze rozhodně podceňovat a u postiženého je třeba vyvolat okamžitě zvracení (není-li spontánní), podat mu aktivní uhlí a co nejrychleji přivolat lékařskou pomoc.

Léčitelství a lékařství:

V minulosti se užívalo natě při léčbě migrény, hysterie, melancholie, při otravě arsenikem a při léčbě jaterních chorob. V současnosti již se naštěstí štědřence v lidové medicíně neužívá (vyjma homeopatie). Pro lékařské účely se z lusků izoluje cytisin, který se používá např. v přípravcích na odvykání kouření.

Další užití:

• Pevné, tvrdé, snadno leštitelné, hnědočervené dřevo štědřence bývá občas užíváno k výrobě drobných řezbářských výrobků nebo hudebních nástrojů, v minulosti se z něj dělaly i oblouky pro kuše.
• V době 1. světové války se štědřenec užíval jako náhražka tabáku (na kuřáky působí podobně jako nikotin, u nekuřáků vyvolává - také podobně jako nikotin - nevolnost).

Pěstování:

Pěstuje se již asi od 16. století, v současnosti v několika kultivarech (převislé větve, žlutě nebo bělavě skvrnité lístky aj.). Na půdu není náročný, může být i kamenitá, preferuje sice zásaditou reakci, ale poroste i v půdě mírně kyselé. Stanoviště by mělo být slunné a teplé. Vzhledem k tomu, že se jedná o rostlinu prudce jedovatou, není vhodné ji vysazovat tam, kde se ve větším množství potulují dětí (mateřské školky, školy, dětská hřiště, sídliště apod.).

Štědřenec v Českém herbáři z roku 1899:

Čilimník obecný (Cytisus laburnum, kozí jetel) jest keř nebo stromek s trojenými listy, dlouze řapíkatými a eliptičními. Hrozny květů světložlutých visí v úžlabí listů; lusky dlouhé jsou smáčknuté, hedbávně pýřité, obsahujíce 4—8 kulovatých semen.

Keř ten slouží za ozdobu sadů a zahrad, v horských lesích na nižších Alpách jest samorostlý.

Listí, též semeno užívá se za obkladek a působí na vředy a podobné choroby, jež rozhání a odstraňuje.

Jiný druh, rostoucí v jižní Evropě a v Orientu, kvete v dubnu a květnu.

Větve, listí a lusky mají moc stahující a potřebují se při krvotoku.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy