![]()
Herbář Wendys
|
|||||
| Úvod | Rostliny cizí | Květena česká | Slovník | Herbář 1899 | Software Herbář |
| Mercurialis perennis - bažanka vytrvalá (bažanka lesní)Slovensky: Bažanka trváca Čeleď: Euphorbiaceae - pryšcovité
RodMercurialis zahrnuje asi 10 druhů, které rostou zejména v mírném pásu Evropy a Asie. Popis:Vytrvalá, dvoudomá, 15 až 40 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, nevětvená, oblá, se 2 sbíhavými lištami. Listy nahloučeny v horní polovině lodyhy, vstřícné, řapíkaté, kopinaté až podlouhle vejčité, tupě zubaté. Samčí květy uspořádány v klasnatá květenství, drobné, žlutozelené, bez korunních lístků a se 3 lístky kališními, samičí květy ve stopkatých, 1 až 3 květých klubíčkách vyrůstajících v paždí listů, rovněž žlutozelené. Kvete v IV až V. Stanoviště:Stinné a humózní listnaté a smíšené lesy, křoviny, často podél vodních toků. Rozšíření:V ČR roztroušeně až hojně, pouze ve vyšších polohách vzácně nebo chybí. Celkově roste v Evropě na severu po jih Skandinávie, na západě po Irsko a Skotsko, na jihu převážně jen po severní část Středozemí (sever Španělska, Itálie, část Balkánského poloostrova), na východě po Kavkaz, izolovaně roste na severu Afriky, druhotně v Austrálii. Jedy a další látky:Bažanka obsahuje methylamin, trimethylamin, hermidin, trochu silice, saponiny, glykosidy, třísloviny, cukry a zřejmě i ještě blíže neprozkoumané alkaloidy. Léčitelství:Droga byla užívána zejména v minulosti, dnes je již převážně považována za zastaralou a také nebezpečnou (viz. výše). Sbírala se kvetoucí nať (Herba mercurialis perennis) a to zejména jako prostředek projímavý a močopudný (např. při zánětu močových cest), zevně se pak užívala na špatně se hojící či hnisající rány a na spáleniny nebo ve formě sedacích koupelí při váznoucí menstruaci. Vzhledem k razantním až toxickým účinkům se však nikdy bažanka nesmí užívat dlouhodobě a to ani při zevní aplikaci!!!
Bažanka v Českém herbáři z roku 1899:Bazanka (Mercurialis) má lodyhu přímou, 1½ st. vysokou, tupě čtverhranou; roste v rumu nejvíce a kvete v červenci. Má zápach i chuť nepříjemné; účinkuje na stolici; zevně co chladící prostředek. Vyhání rtuť z těla. Jiný druh, ozimá (M. perennis) působí silněji nežli předešlá na stolici a patří k jedům mamivým. Šťávou rostliny té natírá se oteklý život; listí přikládá se na plačtivé oči. Prášek z rostliny té dává se dětem do kaše, by nedostaly hryzení. Syrup (elixír) z rostliny té připravený užívá se ráno po jedné lžíci k zachování zdraví a udržení pravidelné stolice. [přejít do tohoto starého herbáře] Poznámky návštěvníků těchto stránek:Chytrá J. napsal(a) 25.1.2012, 14:18 hod.: Asi před padesáti lety jsme se při prohlížení starého francouzského slovníku setkali se slovem psoser. Nepodařilo se nám zjistit, oč se jedná. Dnes jsem se při luštění křížovky dozvěděla, že se jedná o rostlinu a dál už to bylo jednoduché. Psoser, psí lebeda či planá bazalice je výše uvedená bažanka. Že to ale trvalo! [reagovat] [napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]
Reklama na tomto webu
|