Pcháč bahenní - Cirsium palustreKontryhel alpinský - Alchemilla alpina Herbář Wendys
Hledej rostlinu / heslo:

Bublinatka jižní,Utricularia australis
Bublinatka jižní (Utricularia australis)
zvětšit obrázek
Bublinatka jižní,Utricularia australis
Bublinatka jižní (Utricularia australis)
zvětšit obrázek
Bublinatka jižní,Utricularia australis
Bublinatka jižní (Utricularia australis)
zvětšit obrázek
Bublinatka jižní,Utricularia australis
Bublinatka jižní (Utricularia australis)
zvětšit obrázek
Bublinatka jižní,Utricularia australis
Bublinatka jižní (Utricularia australis)
zvětšit obrázek

Utricularia australis - bublinatka jižní

Syn.: Utricularia neglecta
Slovensky: Bublinatka nebadaná

Čeleď: Lentibulariaceae - bublinatkovité

Rod

Utricularia zahrnuje asi 220 druhů, které rostou převážně v tropech a subtropech, výrazně méně v mírných pásmech, v Evropě se vyskytuje jen 7 či 8 druhů, z nichž všechny patří mezi vodní rostliny.

Popis:

Vytrvalá, masožravá, vodní, vyjma květů a vzácně se vyskytujících dýchacích prýtů ponořená (proto často unikající pozornosti), volně plovoucí bylina, která jen někdy vytváří v mělkých vodách pod květenstvím kořenům podobné rhizoidy, jimiž se ukotvuje ke dnu. Listy řapíkaté, dvouřadě uspořádané, úkrojky vláskovité, po stranách a na vrcholu s jemnými ostnitými štětinami. Lapací měchýřky na listu v počtu 8 až 75, všechny přibližně stejně velké, tj. 2 až 3 mm dlouhé a 0,6 až 1,8 mm široké. Květy uspořádány v 3 až 12květém hroznu vynořeném nad hladinu, květní stopka za květu 10 až 30 mm dlouhá, po odkvětu až 2x delší, květy citrónově žluté, horní pysk podlouhlý, dolní pysk eliptický až okrouhlý, takřka plochý nebo na okraji zvlněný, vyklenuté patro hnědočerveně pruhované, ostruha žlutozelená, 5 až 6 mm dlouhá. Kvete v VI až IX. Na zimu se na konci prýtů vytváří zimní pupeny (turiony), které po oddělení od odumírajícího prýtu padají ke dnu, kde přezimují.
Lapací orgány bublinatek jsou velmi důmyslná zařízení: Tvoří je měchýřky vytvořené přeměnou listů. V těchto měchýřkách, které jsou uzavřeny záklopkou, je podtlak. Dotkne-li se drobný vodní hmyz chlupů vyrůstajících na záklopce, otevře se záklopka prudce směrem dovnitř a živočich je ve zlomku sekundy vtažen do měchýřku, který je hned poté opět bleskurychle uzavřen. Kořist je pak strávena enzymy vylučovanými žlázkami uvnitř měchýřku. Bublinatky "loví" nejčastěji prvoky, roztoče, korýše a drobný hmyz či jeho larvy.

Stanoviště:

Stojaté nebo mírně tekoucí, mělké vody, tj. okraje rybníků, příkopy, mělké přehrady, zatopené lomy, slepá ramena řek apod.

Rozšíření:

V ČR řídce až roztroušeně od nížin po podhorské oblasti (max. asi 740 m n.m.). Celkově roste v Evropě na severu po Irsko, Anglii, jižní Skandinávii, na jihu zasahuje částečně až do severní Afriky, na východě přes západní Sibiř až do Mongolska, dále roste v Íránu, v Kašmíru, Indii, na Srí Lance, na Nové Guiney, ve střední Africe, na Novém Zélandu, v Tasmánii a na jihovýchodě Austrálie.

Léčitelství:

V minulosti se bublinatka užívala v lidovém léčitelství na rány a otoky (Herba lentibulariae).

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

Josef Zachariáš (josefzacharias[zavinac]centrum.cz) napsal(a) 2.10.2009, 10:20 hod.:
Bublinatka se pomněrně hojně vyskytuje na Borkovických blatech v zatopených strouhách.Rád ji tam fotím .
[reagovat]

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]


Najít weby o této rostlině:
Googlem - Seznamem
Najít obrázky této rostliny:
Googlem - Seznamem


Rostliny rodu Utricularia obsažené
v Názorné květeně zemí koruny české (1900-1904):
Bublinatka (rod) - Utricularia
Bublinatka obecná - Utricularia vulgaris
Bublinatka zanedbaná - Utricularia neglecta
[Bublinatka jižní - Utricularia australis ]
Bublinatka menší - Utricularia minor
Bublinatka prostřední - Utricularia intermedia
Bublinatka krátkorohá - Utricularia brevicornis
[Bublinatka bledožlutá - Utricularia ochroleuca ]


osiva-semena.cz



RSS RSS

Úvod (Home) Zobraz rostliny: Zpět (Back)

Reklama na tomto webu

Další moje weby:
  • Astrologický program Nebeský kalendář
  • Astrology software Sky Calendar
  • Zvířata na fotografiích
  • Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín

  • Spřátelený web:
  • Živé drahokamy