![]() Fotografický herbář
|
|||||
| Úvod (Home) | Slovník | Herbář 1899 | Herbář na CD | Zvířata | Přátelé botaniky |
|
|
| Hyoscyamus niger - blín černý
Čeleď: Solanaceae - lilkovité
RodHyoscyamus zahrnuje asi 20 druhů, které rostou v Eurasii, na východě až po Japonsko, nejvíce pak ve Středozemí a v Přední Asii. Popis:Jednoletá až dvouletá, žláznatě chlupatá, nepříjemně páchnoucí, 20 až 90 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, téměř oblá, hustě chlupatá, zelená. Listy v přízemní růžici dlouze řapíkaté, v obrysu vejčité, chobotnatě peřeně zubaté, záhy odumírající, lodyžní listy střídavé, sbíhavou bází přisedlé, poloobjímavé, žláznatě chlupaté, tvarem podobné listům přízemním. Květy uspořádány ve vijanech, vyrůstají v úžlabí listenů, takřka přisedlé, 5četné, špinavě žluté a fialově žilkované, kalich 5cípý, vně hustě žláznatě chlupatý. Plodem je tobolka. Kvete v VI až IX. Stanoviště:Rumiště, podél cest, pole, komposty, na půdách vysýchavých až čerstvě vlhkých, písčitých až hlinitých, výživných, dusíkatých, slabě zásaditých až slabě kyselých, stanoviště slunné a teplé. Rozšíření:V ČR roztroušeně zejména v teplejších oblastech, přechodně i v méně příznivých polohách, v posledním období však zřejmě v důsledku působení člověka na ústupu. Celkově roste na severu po jih Skandinávie, na východě po Mongolsko a sever Indie, na jihu po severní Afriku, zavlečen byl do východní Asie, Severní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland. Jedy:Celá rostlina (nejvíce kořen, méně semena a nejméně zřejmě listy) obsahuje alkaloidy, z nich nejvýznamnější je l-hyoscyamin a l-skopolamin, vedlejšími alkaloidy pak jsou atropin, apoatropin a kuskhygrin. Dále je přítomen hořký glykosid hyoscyopikrin, třísloviny, silice a v semeni olej. Léčitelství:Zejména v minulosti bylo blínu užíváno i v lidovém léčitelství. Sbírá se hlavně list (Folia hyoscyami), ale i celá nať (Herba hyoscyami), kořen (Radix hyoscyami) nebo semena (Semen hyoscyami). Další (poněkud zvrhlá) užití:
Blín v Českém herbáři z roku 1899:Blín (Hyosciamus), rostlina jedovatá, známá vůbec, má kořen vřetenovitý, jedno- neb dvouletý a přímou 1—2 st. vysokou lodyhu, kteráž jako ostatní nať jest lepkavě vlnatá. Listy má podlouhlé, vejčité, chobotnaté, sivozelené, květy sedí přímo vedle listů, mají džbánkovitý kalich a nálevkovitou bledožlutou, tmavofialovými žilkami protkanou korunu. Tobolka, makovici podobná, zavřená jest víčkem a chová uvnitř množství zrnek máku podobných. Rostlina celá jest jedovatá, zvláště pak semeno, má odporný zápach silně omamující, roste vedle cest, na polích a rumištích; kvete v červnu a červenci. Nať i símě ode dávna potřebují se co silné léky; nať musí sbírati se před úplným vyvinutím se květů; obsahuje známý lék hyosciamin; semeno mimo to obsahuje olej. Blín užívá se k utišený bolestí a dává se pro spaní v případech, kde nelze užíti rulík neb opium; užívá se proti plicním neduhům, kašli, souchotím, proti hostci a dně, proti křečím žaludkovým. Hyosciamin rozvírá zřítelnici; také zevně se přikládá na vředy a otekliny. Nať a semeno dává se co prášek po 2 —6 gránech, odvar po 1 dr. denně. Nať se užívá co obkladky; hotoví se z ní výtažek. Zevně užívá se též olej, jenž lisováním semene se vyrábí; též náplasť a tinktura shotovují se z blínu. V homöopathii užívá se šťáva s lihem smíšená proti červům a bolestem křečovitým, proti padoucnici, posunčině, kašli, zimnici, horečce, blbosti, zánětům mozku i střev, proti vzteklině, neduhům očním, souchotinám, proti průjemu a dávení; proti prudkému bolení hlavy, proti chrlení krve a křečím v měchýři. Dávají se 1—2 kapky 1—6krát rozředěné, jednou neb několikrát denně, dle okolností. Při léčení zvířat užívá se kterákoli část blínu, nať nebo kořen, jakožto odvar proti kolice a křečím, při zimnicích a červené úplavici; zevně při zánětech, boulích a ranách. Nati sušené dá se koním neb skotu 15—90 gr., ovcím a prasatům 8—30 gr. 2—3krát denně, buď v pilulích neb odvaru. Zevně se též přikládá, samoten nebo smíchán s jinými léky — zvláště olověný cukr hodí se k němu dobře při úplavici. Kořen užívá se jako nať, semeno prý působí zvláště na zažívání; výtažek, tinktura, olej též se užívají; olej nejvíce zevně na rány (glycerin s extraktem jej též nahrazuje). Homöopatičtí zvěrolékaři dávají lék ten proti vzteklině, provázené křečí, jež pravidelně vzniká po pití; dále proti zánětu mozku, dále proti jankovitosti, stahování, škubání a kroucení údů, proti kašli křečovitému, padoucnici, proti neduhům měchýře. Blín kvete v červnu a červenci, kdežto sbírá se nať i květ a potřebuje k shotovení tinktury. [přejít do tohoto starého herbáře] Poznámky návštěvníků těchto stránek:alena napsal(a) 15.11.2008, 21:04 hod.: Je možné, že jsou květy světle modré? jinak vše odpovídá popisu i fotografii.Může mi někdo poradít? díky. [reagovat] j.b. napsal(a) 19.9.2008, 16:34 hod.: Poslední léta vídám na Kolínsku blín hojně kvést v září na polích podmítnutých po řepce. [reagovat] Petra napsal(a) 19.9.2008, 10:52 hod.: Tuto rostlinu jsem poprvé viděla v Brně na travnaté ploše vedle chodníku na poměrně frekventovaném místě - velmi mě zaujala, tak jsem si zjistila název a vlastnosti. Dávejte pozor, aby nezaujala taky vaše děti. [reagovat] [napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]
| |||||||||||||||||||||||||||||