Urtica dioica - kopřiva dvoudomá

Čeleď: Urticaceae - kopřivovité

Rod

Urtica zahrnuje asi 35 druhů, které rostou zejména v mírných pásmech.
Latinské rodové jméno je odvozeno od latinského slova uro, které znamená pálit. Žahavost chlupů kopřivy způsobují zřejmě aminy acetylcholin, histamin a serotonin (dříve byla uváděna jako příčina pálení kyselina mravenčí, což se dle novějších výzkumů jeví jako omyl), nicméně i v řadě novějších publikací se mluví o "dosud neznámém kopřivovém jedu".

Popis:

Vytrvalá, obvykle dvoudomá, až 2 m vysoká bylina. Lodyha přímá, 4hranná, obvykle nekořenující, chlupatá, jen zřídka téměř lysá. Listy vstřícné, křižmostojné, řapíkaté, čepel delší než řapík, vejčité až kopinaté, na bázi srdčité, na okraji pilovité nebo zubaté, chlupaté, zpravidla s větším množstvím žahavých chlupů na žilkách. Květy jednopohlavní, nejčastěji v jednopohlavních květenstvích, jež vyrůstají v paždí listů, samčí květenství přímá a latovitá, samičí kratší, klasovitá nebo hroznovitá, za květu přímá, později nící, s žahavými chlupy, obě květenství delší než řapíky listů. Květy 4četné, nenápadné, nazelenalé. Kvete v VI až X.

Stanoviště:

Vlhké lesy, křoviny, podél cest, břehy, paseky, rumiště, v okolí lidských sídel, na půdách dusíkatých a vlhčích.

Rozšíření:

V ČR po celém území hojně až velmi hojně, roste i v nejvyšších polohách (např. na Sněžce), na jejím současném masivním rozšíření se velkou mírou podílí nadměrné hnojení polí. Celkově roste v mimotropických oblastech téměř celého světa.

Léčitelství:

Sbírá se list (Folia urticae) nebo nať (Herba urticae), někdy i oddenek (Radix urticae) či květ (Flos urticae). Drogu je možné sbírat od jara do září, nejlépe ale pouze od jara do konce května, kdy bývá nejúčinnější. Suší se co možná nejrychleji ve stínu, při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 50 °C.
Listy obsahují množství chlorofylu (až 1%), asi 15% minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, již výše uvedené aminy acetylcholin (asi 1%), histamin (asi 0,5%) a serotonin (asi 0,02%), sacharidy (např. arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu), vitamíny (např. B₂ a zejména v mladých listech vitamín C), aminokyseliny, glukoniny (snižují hladinu krevního cukru), třísloviny (které "zastavují krvácení"), fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B₆), křemičitou (která má zřejmě močopudné účinky) a další látky.
Použití kopřivy v léčitelství je velmi rozmanité: Chlorofyl působí povzbudivě na metabolismus a zároveň působí proti chudokrevnosti, dále působí jako antirevmatikum, protizánětlivě, dezodoračně a urychluje hojení ran. Kopřivová droga také účinkuje jako kardiotonikum, antidiabetikum (při lehčích formách cukrovky, kdy ještě není nutné píchat si inzulín), protiprůjmově, antivirově (zejména proti virům chřipky), podporuje činnost slinivky a vaječníků, pomáhá při bronchiálním astmatu, působí močopudně, zastavuje krvácení, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů, osvědčila se i při chorobách jater, žlučníku a ledvin i jako prostředek podporující tvorbu mateřského mléka, kořene se užívá zejména zevně proti vypadávání vlasů (hrst kopřivových kořenů se 10 minut vaří v 0,5 l vinného octa a takto získaný odvar se denně vtírá do pokožky hlavy), samčí květy údajně zvyšují plodnost mužů.
Kopřiva se nejčastěji podává ve formě odvaru nebo nálevu (1 čajová lžička drogy na šálek vody, podává se 3x denně).
Za mírně toxické jsou považovány jen čerstvé rostliny, které způsobují na pokožce pálení a puchýřky. Sušením nebo varem se však toxické látky ničí a kopřivu lze pak podávat i dlouhodobě a bez jakýchkoliv kontraindikací.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 2.

Další užití:

• Kopřiva je surovinou na výrobu chlorofylu, z něhož se dále získává diterpenický alkohol fytol, jenž se užívá k výrobě vitamínu K a v kosmetice pak k výrobě deodorantů.
• Kopřiva je rovněž přadnou rostlinou, ovšem poněkud podřadné kvality.
• Z mladých kopřivových listů se připravuje salát nebo "špenát" nebo se mladé lístky přidávají do "jarních" polévek.
• Kopřiva se také podává jako krmivo mladé drůbeži.

Kopřiva v Českém herbáři z roku 1899:

Kopřiva větší (Urtica dioica) má několik stop vysokou lodyhu; listy i lodyha jsou posázeny žahavými chlupy, které snadno se ulomí a palčivou šťávu do rány vylijí a tím bolest působí.

Plody jsou malé, černé nažky. Roste u cest, plotů, na pustých místech, a někdy dosáhne velikosti podivuhodné.

Užíti lze jí rozličným způsobem; dobytek ji žere, odvarem barví se vejce, šťáva z ní léčí krvavé močení; nať užívá se co krev čistící prostředek; odvar či thé z kopřivy každého dne užívané léčí vodnatelnost.

Šlehání kopřivami prospěje při ochrnutí. Rozeznává se několik druhů.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy