Petasites hybridus - devětsil lékařský

Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité (složnokvěté)

Rod

Petasites zahrnuje 18 druhů, které rostou v Evropě, Asii a v Severní Americe.

Popis:

Vytrvalá, za květu 10 až 40 cm a za plodu až 130 cm vysoká bylina. Lodyha nese nafialovělé nebo alespoň na špičce růžové šupiny. Květy v hustých hroznovitě uspořádaných úborech, narůžovělé až růžovo fialové, dvoudomé, samčí květy asi 2x větší nežli samičí a na delších stopkách. Listy srdčitě okrouhlé, přízemní, řapíkaté, objevují se až po odkvětu, dosahují až 60 cm šířky a až 100 cm délky. Kvete v III až V.
Latinský rodový název je odvozen od řeckého slova petasos=široký klobouk (velkými listy devětsilu si lidé chránili hlavy před sluncem).

Stanoviště:

Vlhké nebo lužní lesy, lesní prameniště, rokle, podél lesních potoků, vlhká rumiště, na půdách humózních a kamenitých.

Rozšíření:

V ČR roztroušeně, hojněji v horských a podhorských oblastech. Celkově roste ve střední a jižní Evropě, zdomácnělý v Evropě severní a dále roste v západní a severní Asii.

Léčitelství:

Sbírá se zejména oddenek (Radix petasitidis), někdy také list nebo květ. Oddenek se sbírá časně na jaře a po omytí se suší ve stínu při teplotách do 40 °C. List lze sbírat kdykoliv od jara do podzimu.
Oddenek obsahuje silici (asi 0,1%), hořčiny, sliz, třísloviny, petasin (asi 1%), isopetasol, inulin, fenol, cholin, sloučeniny síry, kyselinu angelikovou a minerální soli, v květech je navíc přítomna kyselina tanová a dextrin.
Droga působí protikřečově zejména při chorobách dýchacích cest, ale i při křečích žaludku, močového ústrojí či žlučníku, výrazně utišuje kašel, osvědčila se při astmatu, dně, reguluje látkovou výměnu, působí protirevmaticky, močopudně a proti zácpě. Čerstvé, jemně naklepané listy se užívají jako obklady na odřeniny či při výronu kloubu, kořene se zejména v minulosti užívalo proti střevním parazitům (hlístům) a vzhledem k tomu, že devětsil (na rozdíl od řady podobně působících drog) nemá nežádoucích vedlejších účinků, lze jej aplikovat i u dětí. Vnitřně se podává ve formě macerátu, nálevu (1 čajová lžička na šálek vody, 3x denně) nebo prášku, lze ji podávat i s vínem či s medem či ovesnými vločkami např. při kašli, horečkách nebo při potížích s močením. Droga však bohužel nepříjemně páchne, takže její užití může u citlivých osob vyvolat nevolnost (z tohoto důvodu se jen zřídka podává samostatně, ale spíše se přidává do směsí).
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 1.

Devětsil v Českém herbáři z roku 1899:

Devětsil (Petasites officinalis) roste v celé Evropě podle potoků, na vlhkých lukách, kvete v březnu a dubnu. Kořen má silný; listy 1—2 st. široké, ledvinkovité; dutá lodyha jest červená; květ také.

Považován dříve za účinný lék proti moru. Kořen má zápach silný a protivný, a potřebuje se proti dýchavičnosti a padoucnici.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

Veronika (sevinka[zavinac]gmail.com) napsal(a) 11.7.2011, 12:30 hod.:
V Plzni roste na Doubravce u kostela sv. Jiří, přesněji u nově vybudovaných tůněk a u Hrádeckého potoka u nich - je to jediná plzeňská lokalita tohoto druhu devětsilu. Nové tůňky zarostl tak vehementně, že vypadají, jako kdyby tam byly vždycky. (Vedle něj jsou tam i blatouchy, podbílek šupinatý, teď tam zrovna kvete tužebník jilmový a tak. A taky ty žáby, pro které se vytvářely. ) Je to nádherný příklad toho, jak může člověk pomoci přírodě a jak (občas)vhodná pomoc člověka může dokázat zacelit rány přírodě způsobené.
[reagovat]

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

Další rostliny rodu Petasites:
Petasites albus Devětsil bílý	Petasites japonicus Devětsil japonský

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy