Fotografický herbář
|
Fotografický herbář
|
|||||
| Úvod (Home) | Slovník | Herbář 1899 | Herbář na CD | Zvířata | Přátelé botaniky |
| Nicotiana tabacum - tabák virginskýČeleď: Solanaceae - lilkovité
RodNicotiana zahrnuje asi 65 druhů rostoucích v subtropické Americe, v Austrálii a Tichomoří. Popis:Jednoletá (v tropech i víceletá), 80 až 300 cm vysoká,
žláznatě chlupatá bylina. Lodyha přímá, málo větvená, na bázi dřevnatějící. Listy
přisedlé, pouze dolní krátce řapíkaté, až 60 cm dlouhé, vejčité až kopinaté.
Květy v koncových květenstvích, koruna dlouze nálevkovitá, korunní trubka
nazelenalá, bílá nebo nažloutlá, korunní lem 5cípý, často růžový až červený.
Kvete v VI až IX. Rozšíření:Původní v Jižní Americe (střední Andy), do Evropy dovezen v 1. polovině 16. století, v ČR pěstován zřejmě až od konce století 17., vzácně a pouze přechodně i zplaňuje. Jedy:Viz. tabák selský. Užití:Také viz. tabák selský. Pěstování:Také viz. tabák selský, tabák virginský je však méně odolný vůči chladu. Tabák v Českém herbáři z roku 1899:Tabák obecný (Nicotiana tabacum) má přímou lodyhu, 4—6 st. vysokou, listy veliké, vejčité; květy bílé. Původně roste v Americe; nyní se pěstuje v Evropě hojně, — na př. v Uhrách a j. V Rakousku (Cislajtanii) nesmí se vůbec sázeti, poněvadž jest to monopol. Myslí se, že Číňané potřebovali tabák k šňupání a kouření dříve, nežli Amerikáni, avšak tolik jisto, že Kolumbus přivezl první tabák z Kuby. Nejprve rozšířil se v Španělsku; francouzský vyslanec v Lisabonu, Nicot, ujal se vřele pěstování tabáku, jenž po něm dostal jméno latinské nicotiana. Potřeboval se nejprve jako bylina lékařská; později však se užíval nejvíce ke kouření. V Anglii rozšířil se zvyk kouření nejdříve a nejvíce, odkud pak po celé Evropě pomalu vešlo kouřem ve zvyk, až zobecnělo. Rostlina ta obsahuje zvláštní látku jedovatou nikotin. Síla toho jest tak velká, že jedna kapka jest s to zabíti psa. Nyní jest tabák denní potřebou bohatému i chudému; sňupeť neb kouří téměř každý mužský od 14. roku již, třeba škodil zdraví svému a vyhazoval peníze. Ba také se žvýká tabák. Kouřením omámí se člověk nejvíce; šňupáním méně. Kuřák začátečník pocítí strach, ošklivost, omámení, dáví a třeba i dolem ho to prožene. Proti kožním nemocím užívá se odvar; voda z tabáku a masti potřebují se proti neřesti, vředům a oteklinám. Též co kazijed působí proti otrávení houbami a utrejchem. Zevně za obkladky neb i co klystýr se užívá. Zvěrolékař dává tabák uvnitř při špatném zažívání, proti zácpám, vodnatosti, křečím, kolice, nadýmání, při zastavení moči a sice větším zvířatům po 30—60 gr., menším rostlinožravým 1,826—7,5 gr., psům asi 1,5 gr. jako lektvař neb pilule o sobě neb ve smíšenině s nějakou solí, kalomelem a j. Zevně se užívá odvar na klystýry proti zácpě, křečím, nebo se vede kouř pomocí stříkačky do konečníku. Odvar dává se proti svrabu a jiným neduhům kožním. Tabák svaří se k tomu účelu ve vodě, neb v louhu, 1 část na 20 částí tekutiny, buď o sobě neb s jinými látkami, jako sublimat, draslo (potaš), játra sirková a j., k omývání. Odvar tabáku v octě potřebuje se k zahubení vší. Šťáva z tabáku, jež nashromáždí se v dýmkách, účinkuje na menší zvířata domácí jakožto prudký jed. [přejít do tohoto starého herbáře] Poznámky návštěvníků těchto stránek:hajabaj (adam.sorfa[zavinac]gmail.com) napsal(a) 29.3.2009, 18:52 hod.: zajímalo by mě co mám dělat, aby my tabák vykvetl a měl sem z něj semínka [reagovat] kosáček napsal(a) 19.4.2009, 16:19 hod.: Dobrý den.Tabák vám vykvete pokud ho nebudete nijak zaštipovat nebo zkracovat.Po odkvětu se vytvoří tobolka se semínky,kterou musíte nechat plně vyzrát.Semínka jsou strašně malinká a je jich hodně.Z jara je dobré je naset do truhlíku,potom napikýrovat do květináčků a po zmrzlých zasadit do půdy.Zaberou dost místa na šířku. Hoper z Dubiny napsal(a) 3.6.2008, 10:28 hod.: hulení nezabijí, ukazuje mi kdo doopravdy jsem [reagovat] [napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]
| |||||||||||||||||||||||||
Facebook
Twitter
Google