Cesmina1 paraguayská neboli yerba maté2 (Ilex3 paraguayensis Lamb.) rostouc planě má obyčejně vzrůst křovitý, je-li však pěstována, nabývá vzrůstu stromovitého a připomíná pak košatou korunou naši jabloň.
Listy jsou vstřícné, vejčitě kopinaté, klínovitě v krátký řapík súžené, asi 10 cm dlouhé a 5 cm široké, po kraji oddáleně pilovité a při tom kožovité a lesklé, poseté četnými žlázkami, ze kterých se vyměšuje pryskyřičná látka.
V paždích listů vyrůstají dlouze stopkaté, vrcholíkovité svazečky dvoudomých květů, které mají podobné složení jako květy našeho klokoče (Staphylea pinnata L.); jestiť čeleď rostlin cesminovitých (Aquifoliaceae) s rostlinami klokočovitými blízce příbuzná. I jest složení květů takové: 4zubý kalich, 4plátečná, bledozelená nebo bělavá koruna a 4 tyčinky, po případě svrchní, kulovatý, 4pouzdrý semeník s přisedlou, 4laločnou bliznou.
Plody jsou drobné, kulovaté, posléze temně fialové peckovice obsahující po 4 peckách.
Jak už jméno připomíná, roste cesmina paraguayská ještě s několika jinými druhy cesmin v jihoamerické republice Paraguayi; ale také v republikách sousedních, zejména mezi 20-30° jižní šířky, hojně se vyskytuje a to dílem jako rostlina pěstovaná, dílem jako rostlina planá, vytvářející v tamějších lesích houštiny zvané yerbales.
Listy a mladé větvičky její obsahují podobné látky jako listy čínského čajovníku a také jich od dávných dob v Jižní Americe ku přípravě teplého nápoje užívali. Že pití odvaru z listů cesminy paraguayské bylo známo už praobyvatelům Jižní Ameriky, tomu nasvědčuje okolnost, any sušené listy její byly nalezeny též ve hrobech Inků. Dnešní doby jest pití paraguayského čaje neboli maté v Jižní Americe všeobecně rozšířeno jako u nás pití kávy. Zejména Kreolové si na tento nápoj tak navykli, že jej pijí od rána do večera, zvláště před jídlem. Počet obyvatelů, jimž jest maté denním nápojem, páčí se na 10 millionů. Také Evropané v Jižní Americe žijící, ač jest jim maté s počátku odporno, záhy si na ně přivykají a pijí je pak se stejnou chutí jako čaj čínský.
Poněvadž v celé téměř Jižní Americe po čaji paraguayském jest čilá poptávka, nechybí na podnikavých obchodnících, kteří dodávají tento druh čaje do všech končin. Aby ho hodně mnoho sehnali, najímají si tito obchodníci celé tlupy domorodců, kteří v tamějších lesích cesmínové houštiny vyhledávají a listy cesmínové pro obchod připravují. Při tom si počínají takto: Nalámou v době květu - kdy listy jsou nejšťavnatější - z cesmínových keřů nebo stromů mladé olistnatělé větve, suší a praží je v kouři nad ohněm a když byly dokonale usušeny, rozdrtí je na drobno v dřevěných hmoždířích. Po té napěchují tuto drť do kožených pytlů, v nichž dodává se obchodníkům.
V novější době však počínají od tohoto primitivního sušení listů cesminových leckde upouštěti a zavádějí sušení v železných pánvích, řídíce se při tom namnoze týmiž zásadami, jaké platí při sušení a další úpravě listů čajovníku čínského. Tím dociluje se zároveň lepšího zboží, které oproti zboží usušenému nad kouřícím ohněm hlavně tím vyniká, že nezapáchá a nechutná přiboudlinou.
Příprava nápoje maté jest velice jednoduchá. Do nádoby nasype se čajové drti, na tu se naleje trochu vřelé vody a maté jest hotovo. Poněvadž lehká drť čajová se na dně neusazuje, nýbrž částečky její plovou v nálevu, nepije se maté jako čaj z koflíčku, ale srká se trubičkou asi 2-3 dm dlouhou, zvanou bombilla, jejíž dolejší konec jest opatřen jemným sítkem. Domorodci pijí maté bez všelikých přísad. Evropané však, aby zmírnili jeho hořkost, přidávají do něho cukr, citronovou šťávu, rum, mléko a pod.
Ačkoli požívání maté, jak už svrchu bylo pověděno, jest v Jižní Americe velice rozšířeno, v Evropě se dosud neujalo. Pouze v Anglii začíná si jakž takž raziti cestu, hlavně asi proto, že jest oproti čaji čínskému mnohem lacinější.
Že v obchodech rozeznávají paraguayského čaje několik druhů, netřeba snad ani připomínati, neboť jest tomu tak u každého zboží. Nejlepší druh rodí se v okolí města St. Bartolomeo v Paraguayi. V obchodech se mu říká obyčejně jesuitské thé, poněvadž prý pochází z plantáží, které začátkem 17. století založili v Paraguayi Jesuité.
1Nejspíše od slovesa cesati, cásati = trhati, vzhledem k chobotnatě vykrajovaným, ostnitým listům cesminy evropské.
2Yerba jest slovo španělské a znamená zelinu, bylinu; maté nazývají tu rostlinu v některých krajinách Již. Ameriky domorodci.
3Jménem ilex rozuměli starověcí Římané druh dubů. Linné je přenesl na cesminu evropskou, poněvadž listy její listům některých dubů se podobají.