Teka¹ obrovská neboli strom teakový(Tectona grandis L.) náleží vedle wellingtonií a blahočetů k největším stromům na zemi. Přímý, velice silný kmen její rozvětvuje se v rozkladité šedokoré větve jako kmeny našich dubů; proto přezdívají tece též „indický dub". Letorosty nesou vstřícné, krátce řapíkaté, vejčité, celokrajné listy a některé z nich se zakončují bohatou latou bělavých vonných kvítků.

Složením připomínají kvítky tekové květy našeho sporýše (Verbena officinalis L.), s nímž teka patří do společné rostlinné čeledi. Majíť zvonkovitý, 5zubý kalich, 5klanou korunu, 5 tyčinek a svrchní semeník prodlužující se v jednoduchou čnělku o dvouklané blizně.

Po odkvetení vyvinuje se ze semeníku kulovatá 4semenná peckovice zvíci vlašského ořechu, která jest úplně zahalena ve zveličelém, nafouklém kalichu.

Teka jest domovem ve Vých. Indii, zejména na pobřeží Koromandelském v okolí města Madrasu, v jižní Číně a na některých ostrovech Sundských, kdež tvoří místy rozsáhlé lesy. V novější době ji vysazují, zvláště Hollanďané, na ostrově Javě a Sumatře. Roste-li v dobré, hlinité, suché půdě, dospívá úplně v 80 letech, v horách však potřebuje k úplnému vývoji až 200 let.

Světlohnědě načervenalé, sušením hnědnoucí až černající dřevo tekové (teakové), vynikající značnou tvrdostí a tíží, jest za čerstva proniknuto olejem, jenž mu dodává té vzácné vlastnosti, že může dobře vzdorovati slané vodě a všelikým škůdcům, na př. šášním. Z té příčiny hodí se toto dřevo obzvláště na stavbu válečných lodí. Loď vystavěná ze dřeva tekového vydrží prý třikráte tak dlouho jako loď z jiného dřeva.

Aby však dřeva tekového mohlo býti s prospěchem použito jako stavebního materialu lodního, musí býti dříve náležitě vysušeno. Tomu napomáhají obyčejně tím, že se stromu, který chtějí skáceti, oloupou v dolejší části kmene kůru a oloupaný strom nechají pak asi 2 léta státi. Za tu dobu strom úplně odumře a dřevo jeho dokonale vyschne. Po té strom skácejí, rozřežou jej na klády 7-8 m dlouhé a ty pak z lesa vytahují, vlekouce je po zemi nejčastěji slony. Sveženy na nejbližší železniční stanici, tekové klády dopravují se pak drahou do přístavního města, kde se naloží na lodi k dopravě další. V novější době dováží se dříví tekové u veliké míře také do Evropy a do Sev. Ameriky, a to nejen do loděnic, nýbrž i do továren na železniční osobní vozy.

Kromě dříví dává teka ještě jiný užitek: a) Ze dřeva jejího těží olej, kterého upotřebují ve Vých. Indii k podobným účelům jako u nás oleje lněného. b) Mladé nahořklé listy a vonné květy zavářejí ve vlasti teky s cukrem a medem a připravují z nich léčivé syrupy. c) Červeným barvivem, jež jest obsaženo v listech, barví hedvábí a vlnu. s) Kůry, bohaté tříslovinou, upotřebuje se v koželužství.

Nemáte oprávnění psát komentáře.