Santal1 bílý (Santalum album L.) připomíná vnějškem poněkud náš ořech vlašský, dorůstaje výšky až 8 m, při průměrné tloušťce kmene 30-40 centimetrů. Kůra kmene a starších větví jest hnědá, rozsedalá, větve koruny jsou široce rozložené, listy vstřícné, řapíkaté, vejčitě kopinaté, celokrajné.

Santal bílý - Santalum album

Květy sestavené do úžlabních lat, jejichž pobočné větévky jsou vidlany, shodují se ve složení s květy našich lněnek (Thesium), s nimiž santal náleží do společné čeledi rostlin santalovitých (Santalaceae). Jestiť složení květů santalových takové: Na okraji zvonkovité číšky jsou 4 lístky okvětní, proti nimž stojí 4 tyčinky porostlé na zadní straně nitek dlouhými chlupy, a střed číšky zaujímá polospodní semeník sužující se v jednoduchou čnělku se 4laločnou bliznou. Mezi tyčinkami možno pozorovati 4 z okraje číšky vyrůstající a s cípy kališními se střídající lupínkaté výrostky oplodního, s číškou nerozeznatelně srostlého terče. Vedle květů 4četných vyskytují se též květy 5četné.

Plody jsou ellipsoidické oříšky, věnčené na vrcholku jizvou po opadlém okvětí.

Santal bílý jest domovem v jižní Asii, na ostrovech Sundských, v Australii i na ostrovech Polynesie. Nejlépe se mu daří na suchých pahorcích a kopcích, kde tvořívá místy samorostlé háje; také jej však hojnou měrou racionelně pěstují.

Libovonné, tvrdé, nesnadno štípatelné jádro kmene, známé jakožto bílé nebo žluté dřevo santalové, uvádí se pod jménem čandana už v díle psaném sanskrtem v pátém století př. Kr. Již tehdy ho užívali staří Indové k obřadům náboženským. Ze starého náboženství indického přešel zvyk, páliti santalové dřevo při obřadech, do budhismu a udržuje se v něm dosud. Zvláště při pohřbech spálí se v budhistických zemích mnoho dřeva santalového, neboť Budhisté věří, že vonným dýmem, jenž z hořícího santalu vystupuje k nebesům, možno si božstvo tou měrou nakloniti, že nebožtíku hříchy odpustí.

V Arabii si boháči dřevem santalovým vykuřují příbytky a dávají si z něho zhotovovati dýmky. Poněvadž se dá santalové dřevo dobře zpracovati na soustruhu, zhotovují z něho v Číně i v jiných zemích asijských drahocenné výrobky řezbářské, jež se vyznačují zvláštní vůní. Hindové z něho též vyřezávají své bůžky. ? účelům řezbářským dováží se santalové dřevo i do Evropy a to obyčejně v polenech, po případě ve špalcích 6-12 dm dlouhých a 1-3 dm silných. Střediskem světového obchodu se dřevem santalovým jest východoindické přístavní město Bombay.

Nejlepší dřevo santalové, sytě žluté barvy s červenými žilkami a líbezné vůně, dávají stromy asi 20leté, vyrostlé na suchých pahorcích. V britské Indii jsou ustanoveni zvláštní úředníci, kteří bdí nad tím, aby se nemítily stromy příliš mladé; oni určují každého roku předem, které stromy se mohou skáceti a které se musí ještě dále nechati, aby „dozrály". Skácené stromy se hned oloupou, zbaví se vnější nevonné, bezcenné běli a rozřežou se na špalky, jež se ukládají do krytých skladišť, aby tam znenáhla vyschly. Kdyby se nechaly špalky santalové schnouti na slunci, popraskaly by a ztratily by mnoho na vůni, poněvadž by z nich vonný těkavý olej, jímž jest jádro kmene santalového proniknuto, vyprchal.

V některých zemích zakopávají špalky santalové na několik měsíců do země k tomu cíli, aby termiti vnější bezcennou vrstvu dřeva neboli běl ohlodali a ze špalků zůstalo pouze drahocenné jádro; jádra se termiti právě asi proto netknou, že jest proniknuto, jak už nahoře pověděno, čpavou silicí.

Tuto silici možno ze dřeva santalového též vytáhnouti a možno jí upotřebiti do voňavek. Čínské a japonské voňavky obsahují skoro vždycky něco silice santalové. Rozumí se samo, že na výrobu silice santalové nebere se dřevo v pěkných kusech, nýbrž jen odpadky, drtiny a části kořene.

Vedle santalu bílého dávají tak zv. bílé neboli žluté dřevo santalové ještě také santal Freycinetův(Santalum Freycinetianum Gaud.), rostoucí na ostrovech Sandwichských, a santal labutí (Santalum cygnorum R. Br.), rostoucí v západní Australii. Dřeva obou vynikají příjemnou vůní a vyvážejí se hlavně do Číny.

Na konec dlužno poznamenati, že tak zv. červené dřevo santalové nepochází ze santalu, nýbrž ze stromů zcela jiných, totiž z křídloků (Pterocarpus santalinus L. fil.).

1Z arab. sandal a to ze sansk. čandana.

Přidat komentář