Vratisluň obecná (Crozophora1 tinctoria Juss., Croton tinctorium L.) jest jednoletá bylina všecka od hvězdovitých krátkých chloupků bělavě plstnatá. Větevnatá lodyha, dorůstající až 4 dm výšky, nese střídavé, řapíkaté, vejčité, mělce vyhlodávaně zubaté listy.

Vratisluň obecná - Crozophora tinctoria

Neúhledné kvítky, sestavené do úžlabních klasovitých hroznů, jsou jednodomé: prašníkové, obsažené v hořejší části hroznu, mají 5dílný kalich, 5plátečnou korunu a 5-8 jednobratrých tyčinek; pestíkové květy, umístěné v dolejší části hroznu, mají jednoduché 10dílné okvětí a v něm 3pouzdrý semeník se 3 čnělkami.

Ze semeníku dospívá stopkatá, posléze černá, na povrchu okrouhlými šupinami pokrytá tobolka, obsahující v každém pouzdře po 1 semenu.

Složením květů a plodů připomíná vratisluň ladel (Croton) a skočec (Ricinus), s nimiž náleží do společné čeledi rostlin pryšcovitých (Euphorbiaceae).

Jest domovem v krajinách okolo Středozemního moře, kde roste planě a místy se též pěstuje. V poslední době rozmohlo se pěstování vratisluně zvláště v jižní Francii.

Z vymačkané šťávy a kvašením rostlin připravují v jižní Evropě modré, v kyselinách červenající barvivo zvané turnesol2, jehož se upotřebuje k barvení cukroví, rosolek, hrubších pláten a papírů. V Hollandsku spotřebují mnoho turnesolu v sýrařství.

1Slož. z řec. třepení + nesu, vzhledem k tomu, že jest všecka hvězdovitě plstnatá.

2Slož. z franc. tourner = obraceti + lat. sol = slunce.

 

 

 

 

 

 

Přidat komentář