Hyoscyamus niger - blín černý

Slovensky: Blen čierny

Čeleď: Solanaceae - lilkovité

 

POPIS:

Jednoletá až dvouletá, žláznatě chlupatá, nepříjemně páchnoucí, 20 až 90 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, téměř oblá, hustě chlupatá, zelená. Listy v přízemní růžici dlouze řapíkaté, v obrysu vejčité, chobotnatě peřeně zubaté, záhy odumírající, lodyžní listy střídavé, sbíhavou bází přisedlé, poloobjímavé, žláznatě chlupaté, tvarem podobné listům přízemním. Květy uspořádány ve vijanech, vyrůstají v úžlabí listenů, takřka přisedlé, 5četné, špinavě žluté a fialově žilkované, kalich 5cípý, vně hustě žláznatě chlupatý. Plodem je tobolka. Kvete v VI až IX.

STANOVIŠTĚ:

Rumiště, podél cest, pole, komposty, na půdách vysýchavých až čerstvě vlhkých, písčitých až hlinitých, výživných, dusíkatých, slabě zásaditých až slabě kyselých, stanoviště slunné a teplé.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR roztroušeně zejména v teplejších oblastech, přechodně i v méně příznivých polohách, v posledním období však zřejmě v důsledku působení člověka na ústupu. Celkově roste na severu po jih Skandinávie, na východě po Mongolsko a sever Indie, na jihu po severní Afriku, zavlečen byl do východní Asie, Severní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland.

JEDY:

Celá rostlina (nejvíce kořen, méně semena a nejméně zřejmě listy) obsahuje alkaloidy, z nich nejvýznamnější je l-hyoscyamin a l-skopolamin, vedlejšími alkaloidy pak jsou atropin, apoatropin a kuskhygrin. Dále je přítomen hořký glykosid hyoscyopikrin, třísloviny, silice a v semeni olej.
Otravy se projevují téměř stejně jako otravy rulíkem zlomocným, tzn., že i blín je rostlinou smrtelně jedovatou.

LÉČITELSTVÍ:

Zejména v minulosti bylo blínu užíváno i v lidovém léčitelství. Sbírá se hlavně list (Folia hyoscyami), ale i celá nať (Herba hyoscyami), kořen (Radix hyoscyami) nebo semena (Semen hyoscyami).
Ve středověku bylo blínu užíváno jako anestetika při operacích a také při revmatismu (zevně se užíval olej získaný ze semen), zápalu plic, kašli, nechutenství či při hadím uštknutí, vdechování par z napařených semen údajně zmírňuje bolesti zubů, celkově lze blínu použít podobně jako listů rulíku zlomocného. Vzhledem k tomu ale, že se jedná o rostlinu smrtelně jedovatou, je její užití v samoléčení krajně riskantní!!!
V současnosti se blínových drog užívá k izolaci alkaloidů, jež nacházejí uplatnění v oficiální medicíně (např. při léčbě astmatu).

DALŠÍ (PONĚKUD ZVRHLÁ) UŽITÍ: 

  • Blín býval hlavní součástí tzv. čarodějných mastí, kterými si hysterické ženy středověku potíraly tělo (zejména obličej a genitálie) a v nastalých halucinacích pak odlétaly na slavnost čarodějnic, tedy na sabat. Mast se vyráběla ze sádla, do něhož byla vedle blínu vmíchána celá řada dalších bylin, jako např. rulík, lilek, durman, kořen mandragory, bolehlav, mladé makovice aj.
  • Ve středověku byl blín rovněž jednou z důležitých součástí tzv. nápojů lásky, pomocí kterých se u vyhlédnuté osoby druhého pohlaví mělo dosáhnout sexuální touhy i proti její vůli.
  • Blínu bývalo užíváno jako vraždícího nástroje.
  • Blín byl rovněž někdy přidáván do slabšího piva, aby se zvýšila jeho opojnost.
  • A bylo jej používáno jako vykuřovadla.


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Jana Vlasáková napsal(a) dne 14.12.2013:
Rovněž jsem nevěděla, co to máme v zahradě, ale po shlédnutí tohoto herbáře již vím :-).
Ani nevím, že smrděla .. 8/2013 a je mimochodem moc hezký.
Škoda-jedovatý..

  • Jana Vlasáková napsal(a) dne 14.12.2013:
    jo a bylo to v Kralupech nad Vltavou

Plíva napsal(a) dne 23.5.2013:
Pro pana Kopeckého: právě mi jedna rostlina Blínu kvete u domu. (Luká 45 - poblíž Konice) Nevěděl jsem co to je, ael toto je výtečný herbář.

  • Andrea Coufalová napsal(a) dne 6.12.2014:
    Jirko, blín se dá kouřit při astmatu,bronchitidě a kašli. Ve směsi s květy konopí a ze sušené muchomůrky má opojné účinky. Olej z blínu,který býval dříve v lékárnách je jeden z nejlepších prostředků na revmatismus.(Nyní již není nahradila ho všemocná chemie) Doporučuji knihu Léčivé rostliny Antiky od Chrisiana Ratsche.Blín zas tak jedovatý není jen je potřeba velmi přísně dodržovat dávkování. S pozdravem Tvá kamarádka Andrea také meteroložka.

Čen napsal(a) dne 4.9.2012:
Tato rostlinka mi vyrostla spolu s několika jedinci durmanu, spoustou hadince a slunečnicí pod krmítkem. Podotýkám, že jsem krmila ptáčky jen slunečnicí.

Marcela napsal(a) dne 27.5.2012:
27.5.2012 Vrané nad Vltavou -Zvolská Homole.

kryssi napsal(a) dne 13.5.2012:
já v prostějově směr hlavní nádraží a smrdí jako mrtvolky.

  • Kopecký Jaroslav napsal(a) dne 11.3.2013:
    Dobrý den
    Rád bych se dopracoval k odesilateli pod havičkou (kryssi) do Prostějova, nebo kohokoliv kdo poradí o výskytu byliny Blín černý.
    Děkuji Kopecký

alena napsal(a) dne 15.11.2008:
Je možné, že jsou květy světle modré? jinak vše odpovídá popisu i fotografii.Může mi někdo poradít? díky.

j.b. napsal(a) dne 19.9.2008:
Poslední léta vídám na Kolínsku blín hojně kvést v září na polích podmítnutých po řepce.

Petra napsal(a) dne 19.9.2008:
Tuto rostlinu jsem poprvé viděla v Brně na travnaté ploše vedle chodníku na poměrně frekventovaném místě - velmi mě zaujala, tak jsem si zjistila název a vlastnosti. Dávejte pozor, aby nezaujala taky vaše děti.

Přidat komentář