![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 73:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
α) L. maloplodá (S. h. microtheca1) — s krovkami nepatrnými, nažku sotva zakrývajícími. ß) L. velkoplodá (S h. macrotheca2) — s krovkami širokými, nažku dokonale zakrývajícími. Listů obou odrůd možno pojídati jako zeleniny. 4. L. tatarská (S. tatarica Čel., Atriplex tatarica L., Atr. laciniata3 Presl — obr. 93) má asi ½ m vysokou, od dolejška rozkladitě rozvětvenou lodyhu, která jest i s listy s počátku jako pomoučená (šedavě bílá), později žlutavě zelená. Listy dolejší jsou trojhranně vejčité, po kraji hluboce a nestejně chobotnatě zubaté, hořejší kopinaté, celokrajné, často s hrálovitým spodem. Květní klubka voskově žluté barvy tvoří přetrhované, chvostovité, v hořejší části bezlisté, latovitě sestavené klasy; v nejhořejší části klasů jsou pouze květy prašníkové. Plodní krovky (f) tvaru kosočtverečného jsou skoro až do polovice spolu srostlé a na hořejším volném okraji obyčejně nestejně zubaté; oproti druhům předch. jsou uprostřed chruplavčitě ztvrdlé (nikoli celé bylinné). Roste na návsích, rumištích a u cest v širším okolí pražském, nížině polabské a Teplicko-Žatecku, jakož i v jižní a střední Moravě. Kvete hlavně v červenci a srpnu. 5. L. růžičkovitá (S. rosea Čel., Atriplex rosea L. — obr. 94) podobá se značně druhu předch., s nímž i v tom se shoduje, že má krovky plodní (f) uprostřed chruplavkovitě ztvrdlé. Má přímou, od dolejška rozkladitě větvitou lodyhu i s listy a krovkami šedobíle pomoučenou (lupínkatou) a krátce řapíkaté, trojhranně nebo kosníkově vejčité, nestejně chobotnatě zubaté listy, které čím blíže k vrcholku se zmenšují a jsou pak skoro celokrajné. Krátké, namnoze přetrhované, skoro až nahoru listnaté klasy květních, většinou obojpohlavních, někdy růžově zbarvených klubek vyrůstají skoro vesměs z paždí listů a stojí přímo. Krovky plodní (f) jsou kosníkově trojhranné, zubaté, řidčeji skoro celokrajné, na spodu jen asi do ¼ své délky spolu srostlé. 1) Slož. z řec μικρός = malý θήκη = schránka. 2) Slož. z. řec. μακρός = dlouhý, veliký + θήκη = schránka. 3) Lat. laciniatus = dřípatý. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |