Na této straně začíná článek o rostlině:
Vratička jednoduchá - Botrychium simplex
Vratička heřmánkolistá - Botrychium matricariaefolium [= Vratička heřmánkolistá - Botrychium matricariifolium]

obyčejně celokrajné, někdy však také vroubkované až prstnatě rozstříhané. Plodná část čepele (část břišní) jest přetvořena v jakousi latu, jejíž větve jsou po obou krajích posázeny zakulatělými, ve dvě chlopně pukajícími výtrusnicemi. Řapík neplodné části čepele srůstá s řapíkem plodné části skoro celou svojí délkou, tak že „list" vyrůstá asi uprostřed „lodyhy".

Roste porůznu na lesních lukách, vlhkých písčinách a kamenitých stráních. Výtrusnice objevují se hlavně v červnu a červenci, ve vyšších polohách až v srpnu.

Druhdy přikládali ji na rány a pověrčiví venkované dávali ji dobytku proti učarování.

2. V. jednoduchá (B. simplex Hitchcock — obr. 959) jest něžná rostlinka pouze 3—10 cm vysoká, od předch. druhu hlavně tím se lišící, že řapík neplodné čepele srůstá s řapíkem plodné části jen svojí spodinou, tak že »list« vyrůstá asi ve spodní čtvrtině »lodyhy«. Kromě toho jest neplodná čepel v obrysu široce vejčitá až okrouhlá a při tom bud nedělená nebo zpeřeně rozeklána ve 2 — 5 celokrajných úkrojků; řidčeji jsou čepele trojčetné.

Jsouc spoře roztroušena po severnější Evropě, byla u nás pozorována pouze u Dol. Lipové ve slezském Jeseníku. Výtrusnice se objevují již v květnu a červnu.

3. V. heřmánkolistá (B. matricariaefolium A. Br., B. rutaceum¹ W. — obr. 960) jest jako obě předch. bylina vytrvalá, 8—25 cm vysoká, mající neplodnou čepel v obryse trojhranně vejčitou a při tom dvojnásobně peřenodílnou, o úkrojcích vejčitých nebo podlouhlých, ke spodu klínovitě súžených. Řapík této čepele srůstá s řapíkem plodné části namnoze celou svojí délkou, tak že krátce řapíkatý až skoro přisedlý „list" vyrůstá z hořejší poloviny „lodyhy", někdy zrovna pod latou.

Roste pořídku na lesních lukách, pastvinách a ve světlých lesích v středním

¹) Lat. rutaceus = routovitý.