Na této straně začíná článek o rostlině:
Jalovec nízký - Juniperus nana [= Jalovec obecný nízký - Juniperus communis subsp. alpina]
Jalovec chvojka - Juniperus sabina

2. J. nízký (J. nana Willd. - obr. 898) jest nízký křík s křivolakými, položenými, daleko odstálými větvemi a dosti měkkými, čárkovitými, v nepichlavý hrot náhle súženými, trochu srpovitě prohnutými, jen 4—8 mm dlouhými listy, které jsou sestaveny v trojčetné přesleny jako u j. obecného, ale v přesleny značně k sobě sblížené, tak že se často střechovitě kryjí. Modré, ojíněné šištice („bobule") jsou téže povahy jako u j. obecného, ale poměrně větší, asi zdéli listův.

Roste pořídku na rašelinách, kamenitých stráních a holech v Krkonoších, horách Jizerských a moravsko-slezském Jeseníku. Kromě toho sázívá se též v sadech na skalních partiích.

Plodů možno užiti zrovna tak jako plodů jalovce obecného.

Z cizozemských druhů jalovce pěstují se u nás nejčastěji tyto:

3. J. chvojka (J. sabina¹ L., Sabina officinalis Garcke, Sadebaum — obr. 899) — jest nízký keř nebo (jsa pěstován) stromek, mající kmen a hlavní větve položené, vedlejší větve však vystoupavé až přímé, hustě porostlé vstřícnými, šupinovitými, více méně přitisklými, střechovitě se kryjícími, leskle tmavozelenými listy. Na neplodných výhoncích (В) jsou však listy delší, čárkovitě šidlovité. Modře ojíněné, kulovaté šištice (bobule), vzniklé srůstem čtyř šupin (F), visí na koncích krátkých, ohnutých stopek.

Pochází nejspíše ze Sibiře, ač také v jižní Evropě ve vyšších polohách (v Alpách, Pyrenejích) roste místy planě. U nás sází se nezřídka v sadech pod jménem klášterské² chvojky.

1 ) Nazvána tak od Sabinů, kteří jí užívali jako prostředku abortivního.

2 ) Chorv. slove klášterka nebo ženská, neplodna klekovina, pol. nietota, vzhledem k abortivním účinkům.