který každého roku shazuje jehlice po způsobu stromů lupenatých. Vnějškem připomíná nejvíce smrk: máť rozdrásanou, šupinatou, šedohnědou kůru, jehlancovitou korunu, rovnovážně odstálé, namnoze prohnuté větve hlavní a převislé větvičky vedlejší. Světle zelené, hebké jehlice vyrůstají po stranách větví na krátkých brachyblastech ve svazečkách po 15-40 jako u žádného jiného našeho stromu. Na mladých letorostech (A) jsou ovšem jehlice jednotlivé, v rozestavení spirálním. Vyvinuvše se na jaře, jehlice na podzim sežtoutnou a jak už svrchu pověděno, opadají, tak že v zimě jest strom docela bezlistý.

Jednodomé květy, objevující se poprvé na stromech 20letých i mladších a rozvíjející se současně s listy od konce března do máje, jsou podobného složení jako u rodů předch. Oboje vyrůstají po stranách loňských větví (B) na brachyblastech. Prašníkové (F), kryty s počátku pouhými šupinami, skládají se ze žlutých prašníků (a, a₁), které se otvírají šikmými skulinami a obsahují oproti předch. rodům pyl bez dutých váčků. Pestíkové kvítky (F) připomínají malé šištice, podepřené několika zelenými jehlicemi. Plodné šupiny šištic (p), chovající v paždích po dvou obrácených nahých vajíčkách, jsou v době květu nachově červené, později však zhnědnou. Podpůrné listeny přerůstají své šupiny zpravidla jen v dolní části šišky, ba někdy jich ani tam nepřerůstají.

Úplně vyvinuté šišky, (C), jsou vejčité, pouze 2-4 cm dlouhé. Ačkoli semena dozrávají v nich už na podzim, přece nemohou z nich býti větrem po okolí dříve roznášena až na jaře, neboť teprve tehdy šupiny šišek, dosud k sobě přitisklé, počnou se od sebe odchlipovati. Poněvadž pak zralé šišky stojí přímo, nemohou křídlatá semena z paždí rozchliplých šupin vypadávati jako u borovic nebo smrků, musí čekati, až je vyfoukne vítr a dále zanese. Proto rozvírají se zralé šišky jen za dnů suchých a větrných, za vlhkého počasí opět se zavírajíce. Stává se, že v paždí některých šupin zůstávají zralá semena po 3-4 léta — pokud totiž šiška, na povrchu už dosti setlelá, v celosti se stromu nespadne.

Dosti často lze vedle normálních šišek nalézti tak zv. šišky prorostlé, jejichž vřeteno se prodloužilo v listnatou větévku (obr. 892).