i s půdou velice špatnou, kořenů hluboko nezapouštěje, sahá vysoko do hor a daleko na sever. Na vysokých horách trpívá bouřemi, které jej často znetvořují. — Náleží co do rozvětvení a tvaru šišek i jejich šupin k stromům značně proměnlivým.¹)

Užitek smrku jest podobný jako užitek sosny (str. 616). V novější době spotřebuje se mnoho dřeva smrkového též na výrobu papíru. Mladé smrčky a jedle volí se za vánoční stromky.

Co týká se škůdců z říše živočišné, má jich smrk tolik, jako žádný jiný náš strom jehličnatý. Veliký počet jeho nepřátel žije ovšem také na borovici a o těch bylo pověděno již na str. 616-621. Jsou to zejména: klikoroh borový (Hylobius abietis — obr, 850), lýkohub sosnový (Hylesinus piniperda — obr. 852), lýkohub menši (Hylesinus minor — obr. 852), lišaj borový (Sphinx pinastri — obr. 854), mniška (Ocneria monacha — obr. 855), tmavoskvrnáč sosnový (Fidonia piniaria — obr. 858), ploskohřbetka borová (Lyda campestris — obr. 862) atd.

Kromě těchto vyskytují se na smrku nejčastěji:

1  Viz článek prof. V. Spitznera: »O mnohotvárnosti smrků« ve Věstníku Klubu přírodovědeckého v Prostějově za rok 1901.