— obr. 879 а 880) dorůstaje až do 40 m výšky, má štíhlý kmen s hnědočervenou nebo hnědošedou, dosti záhy ve větší šupiny rozsedalou korou a jehlancovitou korunu, z větví namnoze přeslenovitě rozestavených, u starších stromů rovnovážně odstálých, ale konci svými vystoupavých. Pobočné tenčí větévky visí u starších stromů dolů. Tuhé, čárkovité, přihrocené, smačknutě čtyřhranné listy neboli jehlice jsou na větvích seřazeny spirálně; setrvavše na stromě 5—9 let, opadávají a zanechávají po sobě kosočtverečné jizvy.

Jednodomé květy objevují se poprvé na stromech v jejich 30. - 50. roce, rozvíjejíce se koncem dubna a začátkem května. Prašníkové kv., sedící v paždích jehlic na loňských větévkách (A), podobají se s počátku nemálo jahodám, anyť mají kulovatý tvar a nachově červenou barvu; znenáhla se však prodlužují a vypylivše se sežloutnou. Skládají se jako květy borovic a jedlí z pouhých tyčinek (a, a₁), jejichž 2pytličné prašníky, přirostlé celou hřbetní stranou k nitce a nesoucí na vrcholku šupinovitý přívěsek, pukají podélnými skulinami. Pylová zrnéčka (m) mají po dvou měchýřcích, aby je mohl vítr lépe roznášeti.

Květy pestíkové podobají se válcovitým, 2—3 cm dlouhým šišticím, které stojí přímo na koncích loňských větví (B) hořejší části koruny. V paždí každé plodní šupiny (p) sedí po dvou obrácených, obnažených vajíčkách jako u obou rodů předch. Pod šupinami plodními jest po listenu podpůrném, již v době květu zcela nepatrném (p₁), který později úplně zakrní. Zatím co vajíčka, byvše opylena, vyvinují se v semena, šupiny plodní značně se zveličí a i se vřetenem, k němuž ve spirále jsou přirostlé, zdřevnatí. Tím vzniká válcovitá, přes 1 dm dlouhá, záhy převislá šiška, která, jsouc koncem srpna zcela vyrostlá (C), počne se v říjnu rozchlipovati a semena z ní vypadávají. Prázdné šišky setrvají na stromě až do jara, kdy je vítr celé shazuje. Semena (f) jsou křídlatá, aby mohla býti větrem lépe rozšiřována. Rostlinky ze semena (f₁) vyklíčivší mají několik děloh jako u sosny a jedle.

Jsa vedle borovice a jedle nejdůležitějším jehličnatým stromem evropským, smrk skládá zvláště v hornatějších krajích rozsáhlé lesy. Poněvadž se spokojí